V protisměru

Šlus

2008-07-06T12:33:00.014+01:00

Nojo, tak todle je celý - vidlákův půlrok v metropoli je fuč.

Lidi v Anglii se mi o tom, že jezděj na blbý straně, nakonec - přes veškerou snahu - přesvědčit nepodařilo. A v protisměru jezdím teď já tady - jsem už pět dnů zpátky v Čechách a fakt mě to zatím pořád táhne na levou stranu. On vůbec ten pojem protisměr je děsně relativní, to, že je těch směrů víc, je dobrý a nejlepší asi je jich vyzkoušet co nejvíc.

Čím to uzavřít: nadměrným používáním superlativy ztrácej na účinnosti, tak se budu snažit to nepřehánět. Strávil jsem v Londýně fantastickejch necelejch šest měsíců, na který nikdy nezapomenu. Poznal jsem spoustu skvělejch lidí či míst.

Díky tomuhle plkovníku jsem v sobě objevil lehký grafomanský sklony. Celkem tu bylo 79 příspěvků (docela dost asi) - nejčtenější Korejky v bikinách samosebou. Kupodivu sem asi 5.000 krát (ani málo, ani moc) někdo zabloudil.

Proč to zakončovat nějak pateticky. Navíc možná se zase do Londýna vrátím. Ale to už bude zase úplně jinej příběh. A na závěr stejně asi není nic lepšího, než todle video.

Ať žije léto 2008, olé!

Já tady nejsem, abych se bál, já jenom přijel na pozemskej flám!

Poslední víkend

2008-07-06T12:04:00.005+01:00

O mých posledních dnech v Londýně se dá říct všechno, jen ne to, že to byla nuda. Pořád se něco dělo.

Kromě moc vydařený (!) Good Bye grilovačky, finále fotbalu, závěrečnejch nákupů, návštěv a večeří to byla taky jedna nemilá událost. Přímo u nás za barákem se porvalo několik mladejch teenagerů a jeden z nich - 16 letej Ben Kinsella - to nepřežil...

Shodou okolností to byl bratr herečky z oblíbenýho seriálu, takže ještě tím víc to bylo hned sledovaný a v médiích rozebíraný, spousta lidí různě protestovalo či na něj vzpomínalo.

No naše celá čtvrť byla od druhýho dne uzavřená a plná policajtů, lidi vyděšený, prostě hodně nemilá událost. I tohle - BOHUŽEL! - patří k dnešnímu nýdnoLu, zprávy o něčem podobným jsou v novinách skoro každej tejden, jen teď nás to víc zasáhlo, protože to bylo přímo v naší ulici.

Nerozumím tomu, ale někdy asi ten mix různejch národností, ras, sociálních tříd, náboženství či smýšlení, kterej je jinak tak dobrej, přináší podobný tragický konflikty a problémy.

Wimbledon

2008-07-06T11:32:00.000+01:00

Tak minulej čtvrtek se mi podařilo dostat do Wimbledonu.

Každej den jde do "last minute" prodeje asi 500 lístků na centrální kurt - teda dvorec, jak říká Pavel Čapek - a kurt č. 1 plus dalších víc než 10.000 vstupenek na všechny ostatní kurty. Samosebou je o ně docela boj, takže se člověk musí připravit na dlouhou frontu. Ale nakonec to nebylo tak hrozný, jak jsem si myslel.

19. 6. 2008 - Wimbledon, nýdnoL - fronta

Dorazil jsem tam po osmý ráno a hned dostal kartu s pořadovým číslem. Ten den a v tu hodinu jsem byl měl číslo 4.630. Zorganizovaný to mají celý parádně, ochotní organizátoři - "zasloužilí stewardi", jak si říkají; lidi ve frontě povídají o dobrejch zápasech v minulých letech, baví se, počasí bylo krásný, takže to čekání vlastně uteklo jako nic.

Queue Card - neboli karta do fronty a vstupenka do areálu

V půl dvanáctý jsme se teda dostali do areálu. Hned po vstupu to (zvlášť na fandu tenisu) působí celý parádně a - jak říká Pavel Čapek - dýchne na něj historie. Po třech minutách jsem u tréninkovýho kurtu, kde trénuje Štěpánek s Tommy Haasem, vedle prochází anglický hráči, no člověk se tam nenudí. K Wimbledonu patřej i jahody se šlehačkou a když dává vidlákova banka jednu porci zdarma, tak je to úplně ideální.

Strawberries & Cream.. wimbledonská klasika..

V průběhu odpoledne odcházející diváci z hlavních dvou kurtů - teda spíš stadiónů, jsou ohromný - odevzdávají vstupenky k dalšímu prodeji. Pak si teda člověk jde stoupnout do další fronty, ve který to ale nečekaně rychle odsejpá, kde si může za pět liber koupit vstupenku i na "velký" zápasy pro zbytek dne.

Kurt č. 1, Eaton: Tursunov

No ve finále jsem viděl asi čtyři zápasy, nechal si podepsat Vaidišku, povídal se spoustou lidí a spokojenej odjel. Super den.

Fotky jsou tady.

Wimbledon

Vše je OK

2008-06-29T22:32:00.004+01:00

Speakers' Corner (řečnickej kout) v Hyde Parku je zajímavý místo. Už víc než sto let se tam vyskytujou víc či míň zajímavý lidi, který chtěj něco sdělit, debatovat, hádat se či jen tak korzovat. Když jsme tam dorazili my, tak to byl vážně mix.

Africká unie, protesty proti válce v Iráku, chlapíci, co nabízeli objetí zdarma, prskající Skot něco nepochopitelnýho mumlající - a uprostřed toho hippík s cedulí "Everything is OK". No v neděli odpoledne, kdy je tam hodně lidí, to vážně stojí za návštěvu.

22. 6. 2008, Speakers' corner, Hyde park, nýdnoL

Když ji miluješ, navštiv Turka

2008-06-27T09:37:00.004+01:00

To je tak. Vidlák si dělá půl roku v práci srandu z "communist coke" alias komunistický odpovědi na Coca-Colu alias Kofoly a pak jí teda chce i přinýst na ochutnání. Kdo by řekl, že v Londýně plným Čechů, Poláků či Slováků ji nakonec sežene - v tureckým obchodě na jihu, kde je hned vedle Zlatejch oplatek či Míla řezů. Sice skořicová, ale stejně - juch, mise splněna!

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) VII. - Mint Royale mají talent.. a George taky

2008-06-25T11:35:00.008+01:00

Uff teď to bylo hektický.

Dneska mám skoro story. Ha.

I.
V roce 2005 zremixovali Britové Mint Royale starou melodii z muzikálu Zpívání v dešti. Původně to bylo použitý v reklamě na Volkswagen Golf, no jinak to extra známý či úspěšný nebylo. Teda já to nějak náhodou zaregistroval a hned se mi to líbilo (po bitvě každej generálem, žejo).

Mint Royale - Singing in the Rain (2005 remix)

1. v UK Singles Chart, 1. v iTunes TOP 100 (červen 2008)

II.
Britain's Got Talent (něco jako Británie má talent.. náročné na překlad!) je televizní soutěž, která místní docela slušně pohltila. Přihlásit se můžou zpěváci, tanečníci, komici, no prostě kdokoliv, kdo si myslí, že má talent. Vítěz bere 100.000 (už zase slabších.. herdek) britskejch liber a možnost vystoupit před celou královskou rodinou.

Je to (jak se dalo čekat) následovník America's Got Talent, celej formát vymyslel porotce všech možnejch Superstar soutěží a zakladatel X-Factoru Simon Cowell. Ten už zřejmě kurs libry neřeší. Princip podobnej jako Superstar, porotci komentujou, diváci hlasujou.

III.
No a letos se konal druhej ročník, kterej skončil asi před dvěma týdny. A přihlásil se taky tenhle kluk - George Sampson, kterej chce bejt tanečník. Zní to úplně kýčovitě, ten jeho příběh. Je z chudý rodiny, když byl malej, tak byl vážně nemocnej (nějaká porucha růstu kostí) a na jízdenky do Londýna z Manchesteru si vydělával tancováním na ulici. V semifinále soutěže zatancoval právě na ten remix Singing in the Rain od Mint Royale - a všechny tím docela oslnil. Asi i díky tomu pak vyhrál i finále.

Vydělala na tom i kapela. Písnička se po třech letech zničehonic dostala na první místo všech možnejch žebříčků. Je teď první v britský hitparádě singlů - a taky třeba ve stahování z iTunes, což je možná už prestižnější.

George Sampson
1. v Britain's Got Talent 2008

IV.

Celá soutěž byla hoodně úspěšná. Ten moment vyhlášení vítěze byl druhej nejsledovanější ze všech letošních pořadů na britskejch televizích - hned po penaltách ve finále Ligy mistrů Chelsea-Manchester.

Ne, že bych tenhle pořad sledoval, ale tomu ani vidlák prostě uniknout nemohl. Tak schválně - začně příští rok s tím naším klasickým dvou či tříletým zpožděním "Česko má talent"?

Menší město - třeba Londýn nebo Anglie.. no..

2008-06-21T00:10:00.011+01:00

Moudrá slova k zamyšlení.. před víkendem.. Ale prd - prostě pár citátů o nýdnoLu, co jsem na ně narazil a líbily se mi.

Raději bych bývala začínala v nějakém menším městě – třeba v Londýně či Anglii.

Britney Spears

Odjíždím, protože počasí je až moc dobrý. Nesnáším Londýn, když neprší.

Groucho Marx (už nežijící americkej komik a filmová hvězda 20. století)

Když jsem byla teenager, tak na mě na Islandu všichni pokřikovali a divně se dívali, protože si mysleli, že jsem divná. Tohle se mi v Londýně nikdy nestane, ať mám na sobě cokoliv.

Björk

Když závodímě v Londýně, tak je světový rekord ta poslední věc, která nás zajímá.

Haile Gebrselassie (olympijskej vítěz, vytrvalec)

Člověk, který ovládne zábavu u večeře v Londýně, může ovládnout celý svět.

Oscar Wilde

Londýn je moderní Babylón.

Benjamin Disraeli (britskej politik žijící v 19. století)

Když je člověk unavený Londýnem, tak je unavený životem – je tam všechno, co můžete od života chtít.

Samuel Johnson (britskej spisovatel žijící v 18. století)

Posledních třicet let jsem se procházel Londýnem a vždycky nacházel něco novýho.

Walter Besant na smrtelný posteli (britskej spisovatel a historik žijící v 19. století)

Tak tohle je Londýn... Mlha, slečno.
Charles Dickens

Když jsem si vzala Paula, žili jsme v St John’s Wood v Londýně. Měli jsme dobrý sousedy hned vedle, ale nikoho jinýho jsme neznali. Všichni tam žijou izolovaně.

Linda McCartney

Můj bratranec homosexuál odjel do Londýna a až tam zjistil, že Big Ben jsou hodiny.

Rodney Dangerfield (už nežijící americkej komik a herec)

?Nýdnol?? Já vim co to je, počkej. Nýdnol! Nýd-nol!!! No to je v Bulharsku! Jasně! Zemák byl můj nejoblíbenější předmět. Nýdnol, Bulharsko - rostlinná výroba, nerostné bohatství a blízko Bosny.

David Lister (poslední žijicí člověk ve vesmíru a třetí technik Jupiterské důlní společnosti, seriál Červený trpaslík)

Situační

2008-06-19T01:22:00.003+01:00

Tak zase jednou z nýdnoLa. Vlastně se neděje nic vyjímečnýho, ale pořád něco.

Víkend uteče ani člověk neví jak - to se holt stává, zvlášť, když jde v pátek večer člověk na oslavu a vzbudí se druhej den v deset. A ještě na druhým konci města. Do toho v neděli zkouška, kino, fotbal s Tureckem (sakra!).

Nebo třeba úterní fotbal Francie-Itálie, na kterej - a s tím spojený grilování (teda spíš hody! francouzskej šéfkuchař se nezapřel) - dorazilo asi dvacet lidí. No vše se po nedávným dopisů sousedů na místní úřad (nadměrný hluk po desátý hodině večerní) ukončilo v rozumnej čas a v klidu.

V práci fofr - teda spíš FOFR, prostě všechno včas dokončit. Do toho třeba dovalit bramboráky či kofolu (alias communist coke jak to tu překřtili) v průběhu posledního tejdne. Ať to stojí za to, žejo.

A třeba dnešní návštěva japonskýho holičství byla dost vtipná, známá mi to nabídla - jednou za dva tejdny mají něco jako výukovou hodinu (= tréning), takže stříhání zadara. Ne, že by moji spolubydlící stříhali blbě či bych tohle nějak extra řešil, ale proč toho nevyužít, žejo. Byl jsem tam dobrej (neasijskej) exot, celou dobu kolem mě šest Japonek a hehe haha. Dokonce mi myly (!) a fénovaly (!!) hlavu - pro vidláka šok. Hi-tech japončík ze mě teda nakonec není.

No nic. Poslední dva tejdny V protisměru. Olé.

12 čili dvanáct dní - co se dělo kromě 5 čili pěti grilovaček

2008-06-12T17:27:00.012+01:00

A už zase nestíhám. Takže něco z toho, co zajímavýho se událo za posledních 12 dnů - a prošlo cenzurou. No a taky je dvanáctýho koukám. Nabízí se napsat "a dal bych si dvanáctku", ale to je moc laciný, žejo. No stejně radši desítku.

31. 5. 2008: Finále anglický ligy v rugby

82.000 diváků na stadiónu v Twickenhamu, takový Mekce rugby (něco, jako je pro anglickej fotbal Wembley). Parádní zážitek, tahle hra se mi líbí čím dál tím víc. Navíc dlouholetej kapitán anglickýho národního týmu Lawrence Dallaglio (taky mi to do tohodle dne nic neříkalo - vlevo na obr.) hrál svůj poslední zápas kariéry, takže on i celej stadión naměkko. A po zápase jsme ho čirou náhodou potkali, takže ho mám i podepsanýho. Až bude nejhůř, půjde to na eBay. Jo a vyhráli London Wasps - prostě vosy.

5. 6. 2008: Climate change festival, Birmingham

Firma, pro kterou tady pracuju, spolupořádala festival o změně klimatu v Birminghamu, miliónovým městě na sever od Londýna. Takže jsme se tam ve čtvrtek s celým oddělením vypravili. Čekali jsme něco ohromnýho (díky účetnímu Tonymu jsme totiž znali rozpočet), což se ale nekonalo. Akce s dobrým úmyslem (teda někteří by s tím asi nesouhlasili), ale v tenhle den taková nějaká jalová, moc se toho zrovna nekonalo, za chvíli jsme to měli projitý. Takže jsme se po obědě odebrali do restaurace a už tam setrvali. Dobrej vejlet nakonec.

6. 6. 2008: Příjezd delegace z Pardubic na víkendovou konferenci

Bez delšího komentáře, nýdnoL stojí, játra se hojí, takže vše v pořádku.

7. 6. 2008: EURO 2008 začíná
A i přes neúčast Anglánů se to tady všude sleduje. Včerejší zápas s Portugalcema jsme v jednom z nejznámějších sportbarů v Londýně sledovali na plátně dokonce s českým komentářem - Vláďa Šmicer olé!

"Ja nemam dolary... ja sem delegace!".. nýdnoL, 6. 6.-9. 6. 2008

A mně se to tu zatraceně rychle krátí...

1968

2008-06-06T17:30:00.002+01:00

V British Library se koná už asi druhej měsíc výstava 1968 On record: A year of revolution. Na stránkách Českýho centra lákali na zajímavou výstavu s jednou částí o P(p?)ražským jaru, tak jsem se tam taky vypravil.

Malý, ale moc zajímavý. Hezký fotky a spousta zajímavejch materiálů, např. rozhovor s českou studentskou, která byla v Srpnu 68 na stáži v Londýně; reportáž natočená po atentátu na Luthera-Kinga nebo třeba část o Hendrixovi. No pěkný. Jsou s tím spojený ještě další akce týkající se tohodle roku, jako beseda s Klímou či promítání filmů z osmašedesátýho.

1968 On record: A year of revolution

A ještě pár článků z novin s českou stopou zase..

Mejdan pod Londýnem

2008-06-01T21:23:00.009+01:00

V místním metru byl v noci na dnešek faktor pařby pět (oujé). Novopečenej, na začátku května zvolenej londýnskej starosta - konzervativec Boris Johnson - měl v předvolební kampani jeden ze svejch slibů (taháků?) to, že zakáže konzumaci alkoholu ve veřejný dopravě. A to se taky ani ne po čtyřech tejdnech jeho úřadování stalo.

Boris s ochránci pořádku

Londýňani, kterým se to tak úplně nezamlouvá, uspořádali proto v poslední den, teda spíš noc, kdy je ještě popíjení v metru povolený, v prostorách londýnský podzemky velkej mejdan. Hlavně pomocí internetu (Facebook atd.) se domluvil velkej hromadnej sraz na stanici Liverpool Street. Sešlo se několik tisíc (!) lidí. Doba čekání na metro se postupně zvedla na 1 a půl hodiny, ventilace nestíhala, takže nakonec stanici uzavřeli.

Zákon jsem pochopil tak, že pokud tento rok revizor či policajt uvidí cestujícího s otevřenou lahví či plechovkou, tak ho může vykázat z vozu, příští rok už budou rozdávat i pokuty.

Circle Line Tube Party, nýdnoL, 31. 5. 2008

Nakonec to bylo asi někde až dost divoký, dočasně uzavřenejch bylo dalších pět stanic, 17 lidí zadrželi a vůbec na konci některý ty vandalové zřejmě dost úřadovali. Možná tak trochu pokazili původní myšlenku jakýhosi happeningu a taky nahráli těm politikům, který teď tímhle vždycky můžou argumentovat. No klasický londýnský Mind the gap pak v noci asi platilo tuplem.

Circle Line Tube Party, nýdnoL, 31. 5. 2008

No já se toho neúčastnil, mám jen zprávy z první ruky. Atmosféra asi jedinečná, až na ty výtržnosti na konci to musela bejt sranda!

U nás na bytě se v tý samý době hrál pokřík. Po pár měsících jsem si zase s radostí zahrál a s ještě větší radostí naši cizineckou enklávu obral. Olé.

Oxford

2008-05-30T01:30:00.005+01:00

Když jsem dostal pozvánku na společnej vejlet s AIESECem (studentská organizace, jejímž prostřednictvím jsem tu na stáži) do Oxfordu, tak jsem si po počátečním cukání řekl - společně s klasikem: Tak proč ne. V pro vidláka pracujícího od půl desátý nekřesťanskou hodinu (6.30) jsem teda vstal a netušíc, jak se vlastně budu dopravovat, vyrazil na autobusák. S klasickou klikou jsem dorazil přesně včas na ten správnej bus a vyrazil z nýdnoLa do necelejch 100 kilometrů vzdálenýho univerzitního města.

Oxford má asi 150.000 obyvatel - oficiálně 20% cizinců, z toho 60 procent s jinou barvou pleti než bílou - ale tipoval bych, že těch cizinců je ještě víc, zvlášť z Asie sem v posledních letech údajně přichází studovat kvanta lidí. Samosebou i průměrnej věk je určitě - aspoň v průběhu přednáškovejch měsíců - hoodně nízko.

Město hnedka zaujme tím, jak je čistý a upravený, je tam prostě příjemně. No popořadě. Nejdřív nás několik místních studentů, který se o nás celej den starali, naložili do MHDčka a odvezli asi deset kiláků za město směrem na nedalekej - a Shakespearův - Stratford nad Avonou do vesnice se slibným názvem - Woodstock. Tam se nachází velikej park, kterej nás nejdřív překvapil tím, že se za vstup do něj platí (6 slábnoucích - safra! - britskejch liber) - naši studentíci nejdřív slibovali, že to někde přelezem, ale nakonec žádný takový místo nenašli. No asi často ploty nepřelejzaj.

Bylo jich celkem asi 6, no nejvíc zaujali dva. Nejakčnější z nich, Sam, kterej byl dobrá chodící encyklopedie. Před jakoukoliv památkou naprosto profi a poutavě dlouho přednášel. Pak z něj vylezlo, že jede Oxfordskou univerzitu reprezentovat v létě do nějaký známý televizní soutěže jako expert na historii, no kluk chytrá asi. A druhá byla holčina, kterou jsme okamžitě překřtili flétnistka podle tý postavy z hudebního tábora. Pohlednější (i když to na fotce nevypadá), ale jinak přesně stejnej způsob mluvy i smích (viz. vlevo). No sranda s ní byla.

Ten park teda obklopuje Blenheim Palace, což je rodiště Winstona Churchilla. No - pěkně se mu tam muselo vyrůstat. Obrovský zahrady, krásnej zámek, kde žila celá jeho rodina a kde byl až do odchodu na študie (kupodivu v Oxfordu nestudoval) vychovanej. Na lavičkách teda proběhl takovej menší piknik, povrchní člověk by řekl, že tam chyběla při posezení v parku příjemná troška alkoholu, ale já to tu zmiňovat nebudu.

Blenheim Palace

Na kraji parku se nachází takovej menší prostor pro děti, kde se ale i zdánlivě intelektuální stážisti docela dobře vyblbli. Poté jsme se teda konečně odebrali do univerzitního města. To jsme procházeli a všude se dozvídali spoustu zajímavýho od vážně nabušenýho Sama historika. Ten to neměl připravený jen suchý fakta, ale i - což jsme zvláště my vidláci uvítali - bulvárem opepřený informace jako do jaký hospody tady zašel a co všechno vypil Clinton apod.

Oxford, 16. 5. 2008. Samovo pojednání na téma.. kdo ví herdek, na nějaký téma prostě

University of Oxford je teda "nejstarší univerzita v anglicky mluvících zemích a jedna z vůbec nejstarších na světě", jak praví encyklopedie. Je rozdělená na 39 fakult, mezi největšíma z nich panuje docela dobrá rivalita, jak jsme se mohli přesvědčit i na malým vzorku, kterej nás provázel.

Na závěr celýho dne jsme měli naplánovanou večeři v budově náležející jedný z těch fakult - jedný z těch prestižních. V některejch z nich (přesně si nepamatuju, jestli tahle k nim patřila) studenti neplatí žádný školný, koleje, jídlo ani nic jinýho, naopak jsou ještě podporovaný - ale musí být příslušníky tý správný rodiny, jejíž členové jsou ke studiu pozvaný.

No ale k věci - jídlu. Zasedli jsme teda v tý krásný historický místnosti k luxusní tabuli a já si pořád říkal, že to je jen pro turisty a v těhle podmínkách nikdo žít a bydlet přece nemůže. No - najednou se vážně vyloupnul hlouček mladíků v límečkách a svetříkách. Dobrá mensa!

16. 5. 2008. Oxford

Tohle město zkrátka působí moc příjemně. Taky jsem poznal spoustu dalších stážístů - vesměs velkejch sympaťáků(ček). Do tohodle dne jsem na celej AIESEC koukal trochu skrz prsty, no tohle se povedlo. Asi bych Oxford zařadil na druhý místo v pořadí měst, kde bych chtěl studovat v příštím životě - hned po Olomouci. Vydařenej den.

Fotky jsou tady.

Oxford

Reportaz psana na zahradce. Teda prispevek psany na zahradce. Prispevek bez hacku.

2008-05-27T14:39:00.012+01:00

Doma nam zlobi net, takze z kavarny (zahradky) a bez diakritiky.. teda jen tak strucne.. takova kravina.. z narocnych podminek tedy - jako Julek Fucik..

Stale jeste verici tomu, jak po 4 a pul mesicich V protismeru bajecne sprechtim anglicky, jsem se pred chvili zeptal chlapika na ulici, kde najdu "Internet Cafe". Kdyz jsem mu to opakoval podevaty a stale bez uspechu - slovo Internet bylo jak zaklety - tak jsem tomu verit pomalu prestaval. No po dalsich (neuspesnych) pokusech (snad i vychodomadarska vyslovnost a vsechny formy naspuleni pusy byly vyzkouseny) jsem mu to proste vyhlaskoval pismeno po pismenu a podarilo se. Ten mily pan me jeste docela durazne pokaral (divoce u toho gestikulujice a holi mavajice) a doporucil mi, ze bych se "mel konecne zacit ucit anglicky". A pochvalil nase fotbalisty samosebou.

No nic. Asi byl nalitej. Jinak to prece neni mozny, zejo. At zije vychodni prizvuk!

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) VI. - blonďava s plnou ledničkou

2008-05-25T18:13:00.013+01:00

The Ting Tings - That's Not My Name
1. v The Official UK Singles Chart - 18. 5. 2008

Monika Načeva - Udržuj svou ledničku plnou
Nejhranější song stážistů (všech... pozn. aut.) z východních Čech ve firmě CABE - květen 2008

Grilovací sezóna

2008-05-24T15:50:00.008+01:00

BBQ alias barbecue alias grilovačka. Tak tyhle slova jsem slyšel poslední tejden mockrát, docela dost takovejch akcí se teď urodilo. Včerejší byla v korejským stylu - ten se mimochodem od českýho až tak neliší (pivo, maso, zpěv). K tomu teda nějaká ta korejská hudba, jejich pivní hry, no vydařilo se to. Sranda bejt skoro celej večer jedinej Evropan.

23. 5. 2008 - 15 North Road nýdnoL: Grilovačka v korejským rytmu

A teď už zase pádím - dnes se pro změnu griluje u spolužačky z angličtiny, zároveň jsou to její narozeniny. Náročný je život vidláka ve velkoměstě - zvlášť o prodlouženým víkendu. V pondělí totiž mají volno všichni (mají tady vždycky volný poslední pondělí v květnu) a v úterý speciálně my, státní zaměstnanci - díky královninejm narozeninám. Teda ono to s nima není tak jednoduchý. Narodila se 21. dubna, ale oficiálně to slaví až takhle v květnu (jednotlivý zěmě Commonwealthu to mají v různý dny) .

No už kvůli tý Alžbětě teda razím, to člověk musí oslavit, žejo, když mu na to dala i dovolenou.

Kocour v base

2008-05-20T11:21:00.005+01:00

nodnoL Paper, 19. 5. 2008

No toto.. Asi se mu stejskalo po 13. podlaží.

Greenwich

2008-05-20T01:08:00.013+01:00

Ještě jeden starší.. Minulej víkend - vlastně asi deset dnů až do minulý středy - zasáhla Londýn tlaková výše (nebo jak by to řekl expert na počasí). Asi tři dny to bylo dokonce nejteplejší místo Evropy, což je myslím celkem dost neobvyklý (viz. obr. níže). V práci mě pořád straší, že tím taky léto skončilo, ale .. to snad nebude pravda!

nýdnoL nejteplejším místem Evropy.. zázrak

V jeden z těhle vydařenejch dnů jsme teda vyrazili třeba taky na Greenwich.

11. 5. 2008 - Greenwich - nýdnoL, Bulharsko

To je místo na jihu Londýna, kterým prochází nultej poledník, od kterýho se počítají zeměpisný délky. Taky se tu narodila královna Alžběta I., je tu Námořní muzeum, Královská observatoř (vstup všude zdarma.. kromě speciálních výstav.. na tohle se dobře zvyká) nebo se tu budou konat některý disciplíny olympiády 2012.

Greenwich: vyhlídka.. šlohnuto z Wikipedie .. klik pro zvětšení

Ten nultej poledník umožňuje turisticky vděčnou a tak trochu cimrmanovskou možnost (kravinu) být jednou nohou na východní a druhou na západní polokouli. Taky je tam krásnej park, areál Královský námořní koleje - a v takhle hezký dny půlka Londýna. Docela dobrej bonus je možnost absolvovat cestu tam či zpátky lodí - za cenou srovnatelnou s metrem si člověk v průběhu hodinový plavby prohlídne město (trasa Greenwich - Westminster) zase z trochu jinýho pohledu.

POETS day

2008-05-16T17:06:00.008+01:00

POETS day, to není básníkův den nebo něco takovýho, jak by se mohlo znát. Je to zkratka spojení "Piss Off Early Tomorrow's Saturday" - takže asi něco jako "Vypadni dneska brzo, zejtra je sobota".

Chtějí tím asi říct, že lidi by v pátek měli zvolnit, odejít dřív z práce, relaxovat (existuje dokonce web na tohle téma). Některý firmy tady dokonce hromadně chodí v pátek na oběd do hospody - na tom by nic tak zvláštního nebylo - ale oni se pak už nevrací do kanclu a v hospodě setrvávají. Tento přístup se mi zdá velice pozitivní. Náš případ tohle tedy není, ale stejně - já teda padám, zejtra je sobota. Juch!

Pangea day

2008-05-14T17:33:00.000+01:00

Aby to nevypadalo, že jen kalím. Tak jako bacha! Tuhle sobotu se v 6 městech (Cairo, Kigali, Los Angeles, Rio de Janeiro, Bombai a - nýdnoL) konala akce pojmenovaná Pangea Day a my jsme se šli teda podívat na tu londýnskou část akce - i když Rio znělo lákavějc. Konalo se to v krásnejch prostorách Somerset Housu v centru města.

Pangea je ten prapůvodní superkontinent zahrnující všechny světadíly před jejich rozdělením, takže tahle akce má (jakože) sbližovat všechny možný státy, národnosti, rasy, náboženství, názory, dopravní prostředky, druhy přezůvek a tak vůbec.

Vstupenky byly sice zadara, ale bylo třeba si je zarezervovat na Internetu. Protože to jsme klasicky zaspali, tak jsme se (po marných pokusech se tam vetřít nějakou postranní uličkou či v převlečení za rychlou záchrannou službu) postavili do fronty plný podobnejch bláznů, kteří doufali, že nakonec někdo z objednanejch návštěvníků nedorazí (s těma bláznama byl vesměs docela dobrej pokec mimochodem).

Po hodinovým čekání jsme se - kupodivu - dostali dovnitř. S nápadem tohle celý pořádat přišla egyptská dokumentaristka, která vyhrála docela významnou cenu cenu za svůj dokument. S tím byl spojenej i grant na 100.000 dolarů, díky kterýmu potom rozběhla celej projekt. Hlavní část celýho programu tvoří 24 krátkejch filmů, který byly vybraný v mezinárodní soutěži z přihlášených 2.500 (což je dost) snímků tvůrcu z víc než sta zemí, takže tím sítem prošly fakt pěkný kousky - něco sdělující a přitom bez nějakýho lacinýho dojímání. Vybraný filmy měly "měnit, inspirovat či umožňovat vidět svět jinejma očima".

10. 5. 2008 - Sommerset House, nýdnoL - Pangea Day

Kromě filmů proběhlo na každým "stanovišti" nějaký live hudební vystoupení a rozhovory se zajímavejma lidma. Třeba v Londýně to byli dva přímí účastníci konfliktu v Palestině - každej z jiný strany.

Měl jsem trochu strach z nějakýho přebytečnýho patosu, ale takovejch těch "americkejch" momentů tam bylo dost málo, celý to působilo hodně příjemně, upřímně a - jak asi chtěli - nutí to člověka přemejšlet. Cílem je nejen jednou za rok udělat takovouhle akci, ale taky pomáhat vytvářet další menší organizace s podobným zaměřením.

Všechny promítaný filmy jsou buď všechny přímo tady nebo některý na jejich vlastním YouTube kanálu. My jich viděli asi tři čtvrtiny, většina výbornejch, no nejvíc mi jich utkvělo v paměti pět.

Dva jsou na YouTube (videa níže), další tři se dají vidět přímo na stránkách Pangea Day:

Elevator music

Dancing Queen (natočeno na mobila)

Good bye tejden

2008-05-12T23:15:00.001+01:00

Nějak se teď roztrhnul pytel s odjezdama. Je to už holt asi úděl vidláků v Londýně - lidi přijížděj a odjížděj a my - vidláci - zůstáváme.

Znamená to taky příslušné množství Good Bye mejdáčů. K těm plánovaným (a náležitě vypečeným) se přiřadilo třeba taky posezení v nálevně s dnes už bejvalou angličtinářkou, super francouzskou babou, která se nějak nepohodla s majitelem školy, dala výpověď - a vzala nás na závěrečnou lekci a prosvištění nějakých těch slovíček do pubu.

No vlastně všechny ty akce byly moc vydařený, ale náročný! Nejen na játra, ale taky zjišťuju, že jsem občas na starý kolena nostalgická baba. No a i co se týká jídla, tak jsme se neflákali a těla nešetřili - i díky novýmu krásnýmu grilu, kterej jsme pořídili (viz. nahoře vlevo).

Máme teda v našem share housu dva nový spolubydlící. U mě v pokoji to je dvacetiletej Francouz Abel (viz. foto vpravo). Je to pohodář. Mám z něj pocit, že asi poprvý v životě nebydlí s rodičema a užívá si to. Když první den přišel, tak vypadal jako neviňátko a náramně slušně se nás vyptával, jak to je s úklidem a podobně, no hned na první rozlůčkový party (přijel v nejlepším..) se řádně rozjel a od tý doby kouká na filmy či hraje Playstation. Přijel teda jakože pracovat někde v hospodě, no uvidíme. Peníze mu zatím nedošly. Má jedno velký plus - NECHRÁPE! Což po želvím muži náležitě oceňuju - teda jsem teď připravenej na všechno, mam tři druhy špuntů do uší.

Na druhej volnej pokoj - jednolůžák - jsem se snažil nacpat já. Bohužel jsem zavolal panu domacímu (z Jižní Korey) asi o 12 hodin pozdějc, než bylo třeba... No prováhal jsem to. Tak jsme se - hlavně mužská část osazenstva - těšili na novou spolubydlící, protože Andreas, do jehož pokoje se měla nová tvář nastěhovat, nám kandidátky popisoval barvitě. Pan domácí si nakonec vybral - dalšího Korejce. No nic.

No každopádně zjišťuju - podle toho, co mi říkají jiný známý a tak - že na bydlení i spolubydlící mám kliku. A už je mi taky jasný, že pocity při odjezdu, kterej se blíží ďábelsky rychle, budou rozhodně smíšený.

9. 5. 2008 - Grilovačka - Good Bye mejdáč pro Andrease (na snímcích vlevo)

Brighton

2008-05-11T21:18:00.012+01:00

Nestíhám!

Tak popořadě. Minulý pondělí tady byl svátek práce, kterej jsme oslavili stylově - báječnou zevlovačkou v Brightonu. Vyrazili jsme tam se spolubydlícím Donatelem (ostatní byli nějaký zabržděný a ráno nevstali), kterej byl slušnej zombie, na bus šel přímo z práce (baru) a po příjezdu šel zase přímo do práce (baru).

No dobré to bylo. Přijeli jsme tam teda v pondělí, který bylo volný - a hned po ránu tak potkali spoustu flamendrů, který vůbec v neděli nešli spát. Ve sváteční den toto - no hambáři. V Brightonu už jsem byl v létě 2005 snad na tejden, ale tenkrát jsme to pojali spíš plážově (a nebylo to vůbec špatný), takže spoustu míst jsem teď viděl poprvý. Všude byly docela slušný davy, no krásnej den a z Londýna to je necelejch sto kilometrů.

Brighton má asi 150.000 obyvatel, je to hodně turistický město, o kterým se nevím proč říká, že to je "ráj" důchodců (to bych ještě chápal.. jdou za teplem) a gayů (nečekaně si odpouštím jakoukoliv nejapnou poznámku, ale proč to tak je, to mi hlava nebere). No oboje myslím můžu potvrdit. Viz. foto vpravo.

Pro vidláka dočasně přesídlenýho do velkoměsta je příjezd do menšího města vždycky příjemnej. Úplně jsme si libovali v tom klídku a v tom, že se dá všude dojít pěšky.

No a taky jsme konstatovali, že s přicházejícím létem se na ulicích (či tady plážích) přeci jen objevuje čím dál víc pohlednejch Angličanek. Anebo to byly slovanský aupairky.

Fotky jsou tady.

Brighton

Fousáč

2008-05-04T22:06:00.010+01:00

!nýdnoL áloV

Tak je neděle večer - a před sebou další den volna, to není vůbec špatný. Ze severní či jižní varianty víkendu se vyklubal sobotní úprk na bus do Brightonu a zjištění, že všechny sobotní zpáteční spoje jsou plný. Takže náhradní řešení bylo šmajdání po Londýne - v sobotu bylo krásně. Zašli jsme do Imperial War Museum - první dvě patra plný různejch válečnejch relikvií, zbraní a tak, ale největší mazec byla část muzea věnovaná Holocaustu. Fakt síla! Úplně jsem se styděl, co všechno jsem nevěděl, a vůbec jsme tamodsaď odcházeli takový nevíkendově naladěný, mají to dobře udělaný tak, že to na člověka zapůsobí.

Takže pak je třeba tu skepsi otočit, čemuž pomohla čína v Camdenu (když tam přijde člověk večer, tak se dobře nají třeba za libru.. nebo dvě jídla za dvě libry, což je pro vždy hladový vidláky ideální), pár oviPů a klub Cuban, kde jsem pak měl sraz se známýma Josého. Sranda to byla! Ani bych netipoval, že by mě takovádle akce mohla někdy takhle bavit. No a stalo se takovou pěknou tradicí, že se v pátek večer postupně slejzáme z různejch putyk či podniků u nás v obejváku, kde se ještě žvaní, hraje playstation atp.

Nemilý bylo, že Donatelovi někdo šlohnul mobila. Půjčil jsem mu teda dneska svýho a (ještě pivem omámenej) někam založil SIMku. Sakra. Všechny český čísla. Takže doufám, že se zejtra najde.

No a zejtra hlavně jedem do toho Brightonu. Má bejt krásně, pláže jsou tam hezký, tak se těším.

Jo a ještě jedna věc. Tuhle figurku zná asi celej Camden, prostě jsem se s ním vyfotit musel. Fousáč... Stojí tam snad pořád, když jde kolem někdo, kdo ho zaujme, tak haleká. No postavička.

Camden Town, 3. 5. 2008. Vlevo vidlák, vpravo fousáč

Okapis

2008-05-02T17:17:00.008+01:00

Další tejden utekl ani nevím jak. Dlouho jsem sem nic nepsal koukám..

Minulej víkend byl super. V sobotu nádherný počasí a cyklovýlet podél Regents kanálu. Je to kousek od Camden Townu, tý "pankáčský" čtvrti, schází se tam - jak jsme z kol poznali - mladý (jakože pod 15) zevláci z celýho Londýna. Přišlo mi to jako taková londýnská Stanice ZOO. Večer pak dorazila návštěva z Brightonu. Měli jsme ten večer u nás na bytě dost rušno, Maďar se zlomenou nohou měl na návštěvě čtyři kumpány - od tý doby, co je zraněn, k nám choděj pravidelně, vařej, jedí, pijou, no sranda s nima je. Taková srandovní sebranka to je. A ještě vtipnější je Korejec June. Ten si pravidelně v sobotu večer přivede tak pět Korejek k sobě do pokoje a říká tomu "Bible studies".

Večer to byl vydařenej, družba, jak má bejt.

26. 4. 2008 - Regents Canal

A v neděli pak horší počasí, ale stejně super. Třeba ZOO jsme dali (ne Stanici) - proti pražský prej slabší, ale mně se to líbilo, hodně zvířát bylo kvůli počasí zalezlejch či z nálady, ale stejně dobrý. Hrdinou dne bylo zvíře jménem Okapis (česky Okapi).

27. 4. 2008 ZOO - Regents Park nýdnoL

No a je tu další vejkend. Chystáme se na vejlet a máme dvě varianty: severní - Bath a Stonehenge, nebo jižní - Brighton a hrad Arundel (tenhle název jsem si zapamatoval asi napodesátý, tak snad to je správně teď).

Navíc teď řeším, jestli se přestěhovat na jednolůžák po zlomený noze - za tejden letí domů. Dvacet liber tejdně víc, ale větší pohoda. Novýho spolubydlícího bych měl i na tom současným pokoji, protože domů na dvouměsíční dovolenou poletí i můj želví spolubydlič, ten nováček je dvacetiletej Francouz, co zrovna dorazil do nýdnoLa. Takže do neděle mám na rozmyšlenou. A taky vlastně ubydou dva největší pohodáři z bytu, safra.

V pondělí je tady svátek (práce) - to znamená třídenní víkend (joj!) - oni si to (vyčůraně) dávaj pohyblivě, aby měli vždycky to volno v pondělí. Čarodky ani první máj s rozkvetlou třešní jim teda nic neříkají.

No nic - padla a pádím z práce. Nojo, píšu to z práce. To je tak, když je šéfová Paula na desetidenní dovolený u sestry v New Yorku.

Pro pána krále!

2008-04-25T21:59:00.012+01:00

"For God's sake" (neboli "u Jóviše" či "pro smilování Boží" alias "pro pána krále"). Tak několikrát dnes okomentovala (je to snad její nejčastější věta) moje vždy decentní a občas dřímající šéfová Paula to, že už mi asi pátej den teče z nosu, očí a kdoví odkud ještě. A já s ní souhlasím - nejen proto, že to je moje vždy decentní a občas dřímají šéfová. Sakra. Venku se konečně dělá hezky a já trávil skoro všechny večery tenhle tejden doma. Na programu byl zelenej čaj, playstation a plkání v obejváku. No takže to vlastně tak špatný nebylo. Ale dobrýho pomálu, žejo, protože zejtra má bejt snad dvacet stupňů.

Jsme tady v našem house sharu dobrej lazaret. Asi čtyři s tou chřipkou či co to je - je toho teď plnej nýdnoL - a navíc dvě zlomený nohy. Andreasovi (maďároš) se to stalo hned první den po tom, co skončil v práci a jel na pohovory kvůli nový se životopisama v ruce. Na zastávce na schodech špatně došlápnul, pum - a má na dva měsíce nohu v sádře. Takže rázem úplně jiný starosti a pojede aspoň na měsíc domů, protože tady to bez práce živit je hoodně drahý. No smolař, safra.

A druhá zlomenina se přihodila mýmu spolubydlícímu Josému, vášnívýmu to milovníkovi Ninja želv. Teda ne jemu, ale nejoblíbenější z jeho figurek, vášnivý cestovatelce, která měla to samý zranění jako Andreas - zlomenou nohu.. Naštěstí rekonvalescence byla mnohem rychlejší a Donatelo už je teď na výletě v Bologně.

No když o tom tak přemejšlím, tak ta moje léčba extra intenzivní nebyla. Včera super kino v centru města za rozumnou cenu - dávali Sweeney Todda. Odehrává se to celý v Londýně, sranda, když člověk pozná některý místa. No a ve středu jsme vlastně byli na fotbale ve sportbaru Shillibeers tady poblíž - Liga mistrů Barcelona - Manchester, která se tady tak všude prob(p)írala, byla totiž jen na placeným Skye. Zápas dobrej a ještě mě tam zaujala jedna věc, který jsem si už všimnul párkrát jinde v nálevnách.

Docela dost populární jsou tady akce, kterým říkaj Quiz Night. V hospodě pořádají takový večery s "kvízem", témata jako sport, zeměpis, hudba, historie apod., v "naší" putyce bylo startovný asi tři libry. Je to prostě takovej hospodskej Risk(uj), akorát člověk nevyhraje cenový triptych od firmy Electrolux (proč mi takovýdle kraviny zůstávaj v hlavě? no Ivan Vyskočil je nezapomenutelnej asi), ale třeba padesát - čím dál tím slabších - liber v hotovosti a padesát na útratu, tak to je aspoň v tý hospodě, kde jsme byli my ten večer. Hlavně to je sranda myslím.

Taky se na to musím(e) někdy vypravit. Podle toho, jak často se mě v práci i přes moje neustálý připomínky ptaj "kdy zase pojedeš do Československa?" by nemuseli bejt Angláni až tak nabušený. Uvidíme.

The Hives - švédskej nájezd na Londýn

2008-04-21T00:11:00.006+01:00

Tak jsme byli na The Hives. Jo mimochodem - slovník praví, že:

hives-úly,
hives(pl.)-kopřivka, vyrážka.

Koncert se konal v pátek večer v Brixton Academy. Brixton, to je čtvrť na jihu Londýna, která je vyhlášená hodně silnou rasta jamajskou komunitou. A taky spoustou podnikavejch kluků nabízejících "skunk skunk skunk skuuuunk" u metra. Kolikrát, když vidím, s jakou intenzitou bez přestání mrkaj, si říkám, že jim to musí zůstat a určitě mrkaj i po práci doma u televize.

I v Brixton Academy, což je vlastně bejvalý divadlo otevřený už někdy před osmedesáti lety, byly zezačátku hlavně reggae akce (to jsem se tedy dočetl), postupně začaly hrát i kapely a hlavně po rekonsturkci v osmdesátejch letech se to dost rozjelo, vyhrává to pravidelně i cenu pro nejlepší koncertní místo nýdnoLa. Klub se tomu asi říkát nedá, protože to má kapacitu necelejch pět tisíc, tak asi spíš hala. Prostě Brixton Academy - teda teď Carling Academy Brixton, díky sponzorujícímu pivovaru. No mimochodem Carling žádná sláva, zlatej Gambáč.

Hned u vchodu spousta skalňáků s logem hlavních hvězd večera, důkladná security kontrola (vše vypito, nejsme blbí) a hurá na to. Ten hlavní sál je vážně hezkej, k pódiu se to jakoby mírně svažuje, takže všichni mají dobrej výhled. Asi nad prostředkem toho prostoru pro diváky se najednou úplně zalomí střecha a člověk má pocit, jakoby to bylo otevřený. Teda, možná to bylo tím vínem s kolou, kdo ví. No na koncert samotnej jsem se dost těšil - hlavně po chvalozpěvech do nebe vynášejících jejich vystoupení v Roxy. No je to v současnosti nejpopulárnější skupina ze švédský Fagersty v Pardubicích a okolí, to je bez debat.

Přišli jsme už po předkapele a postupně se prokousávali blíž pódiu. Mě celej koncert docela nadchnul, nejen jak to zahráli, to je jasný (šupec!), ale uměj u toho udělat i dobrou show. Na všech je vidět takovej dobrej nadhled, neberou to extra vážně, bavěj se u toho. Zpěvák je správně provokativní a sarkastickej, přišlo mi to jako takovej skoro morrisonovskej přístup "mysli si, co chceš, my jsme prostě the hives.. a jsme dobrý", člověk se ani chvíli nenudí, srandaa to je. I jejich image s uniformama chlapců z nedělní školy je dobrá, no - vyznívá to jak od poblázněný fanynky, ale bylo to prostě dobrý. Na konci myslím nebylo v hale moc lidí v suchým triku - ať už s logem či bez.

Všechny fotky z mýho zánovního foťáku jsou tady.

The Hives

No a ten zánovní foťák umí nejen fotit, ale i kamerovat. Je prostě šikovnej. A zánovní.

The Hives - Brixton Academy - 18.4.2008 - T.H.E.H.I.V.E.S.

The Hives - Brixton Academy - 18.4.2008 - Tick Tick Boom Boom

The Hives - Brixton Academy - 18.4.2008 - Hold to say I told you so

The Hives - Brixton Academy - 18.4.2008 - slovo na závěr

Konec doby hájení

2008-04-17T22:25:00.006+01:00

Koukám koukám, že jsem v Londýně přesně sto dnů. Třeba u politiků, který zrovna přišli do vlády, tomuhle časovýmu intervalu vždycky říkaj doba hájení - prostě se jim dává čas, kdy se můžou otrkat, zvyknout si, rozkoukat se - všichni by je měli tak trochu šetřit. Teda - měli by, ono to pak asi v praxi bejvá jinak. Po uplynutí těch sto dnů už se nemůžou na nic vymlouvat, měli by jet naplno.

No - vezmu to teda stejně. A proč ten rozjezd odkládat, když tu zejtra hrajou The Hives.

Zejtra tasí

2008-04-16T22:41:00.015+01:00

Začal jsem tady chodit do školy na anglinu. Pořád mi přijde, že mám ve spoustě věcí celkem guláš, tak i proto jsem o tom uvažoval. Odrazovaly mě ceny.

Donedávna tady byly kurzy ESOL - English for Speakers of Other Languages - pro přistěhovalce z EU či odjinud bez práce (nebo pod určitou hranicí příjmu) zadara - teda teď už prej asi za 15 liber na semestr, ale budu tomu říkat zadara. Já se buď nemohl dostat k informacím o těch správnejch, nebo už byly uzavřený, takže jsem pátral po nějakejch placenejch za rozumný ceny. Je u nich ta výhoda, že - narozdíl od těch zdarma - je tady jistota, že to bude pokročilý - teda přiměřeně, tak akorát pro každýho, žádnej velkej mix. Navíc jsem slyšel, že v těch, který jsou gratis, se - díky tomu, že tam chodí hodně přistěhovalců "zdaleka" či lidí bez práce - řeší často víc pracovní povolení či bydlení, ten učitel je pro studenty takovej poradce ve všech možnejch otázkách. No asi jak kde, ale jak jsem slyšel, tak prodávám. Teda píšu.

Našel jsem teda jeden za docela přijatelnou cenu, ale pořád si nebyl jistej, jestli se mi to chce dát. Probíral jsem to teda s lidma v práci a můj ambiciózní indickej šéfík, kterej má tyhle věci v malíku, mi nabídnul úplně ideální variantu. Všichni zaměstnanci naší firmy mají možnost čerpat asi 700 (v tomto případě ne až tak slabejch) britskejch liber ročně na tréningy a kurzy (training budget tomu říkají) - na můj půlrok teda připadá asi polovina. Klasický kurzy jsou tady hodně drahý - den za sto liber není výjimka, takže tříměsíční kurz angličtiny je pro mě úplně ideální řešení.

Jsem teda zpět ve školních škamnech, píšu domácáky, ořezávám tužky a tak. Chodím do Waterloo School of English, z práce to mám pět minut, je to jeden blok od Oxford Street. Jezdím kolem na kole, tak jsem tam jednou zašel, zeptal se a všechno se mi zamlouvalo. Učitelka je tak 38 letá Francouzka - pořád zapomínám jméno... No za první hodinu jsem nepostřehnul ani špetku toho jejich pěknýho akcentu, učí takhle English v Londýně už asi deset let. Je taková dobře švihlá, takže ty hodiny mě baví! Má zajímavýho borce - šéfa fanklubu Arsenalu v Anglii (to je hobby) a majitele agentury, zastpující DJe (to je práce). Učí právě i na těch kurzech zdarma, říkala nám, že učitele tam platí britská vlada kvůli podpoře přistěhovalců - a prej hodně dobře! Ale určitě je ráda, že si chvíli odpočině od starostí se zdravotním pojištěním či otvíráním bankovního účtu.

Ve skupině je nás šest. Vdaná mladá Brazilka; Španěl, kterej znal Pardubice (ha!); nevdaná mladá Venezuelanka; Češka z Kolína a Polka z Poznaně. No docela dobrá skvadra. Máme to dvakrát týdně po třech hodinách, 18.00-21.00.

A když už píšu o někom, kdo zná Pardubice. Chodím tady do jednoho sport centra na squash. Probíhá to tam tak, že člověk zaplatí 2.5 (čím dál slabších, hergot) britskejch liber a střídá se na kurtech se všema možnýma "kolegama", který přišli taky. Je to fajn, člověk si hodně zahraje a pozná spoustu různejch stylů, ale o to teď nejde. Takhle jednou jsem šel na kurt s jedním anglickým fousáčem a jen při potřepání rukou a vyslovení "Martin" okamžitě poznal, že jsem Čech a dokonce byl v Pardubicích, znal dostihy a tak. Nevlastní mamina je prý Češka - možná bývalá aupairka u nich v rodině :) Ne, kecám, ale prej je to tady docela známej příběh - rodina si najme mladou holku z východní Evropy na hlídání dětí a skončí to aférkou. Každopádně - máma-nemáma, aupairka-neaupairka, aférka-neaférka: hájil jsem čest nás kluků z východu s přízvukem úspěšně, dostal nářez :)

No nic, jdu psát domácák - "zejtra tasí"!

Oyster Card

2008-04-16T00:10:00.016+01:00

Oyster Card: to je - třeba vedle Mind the gap - věc, který tady člověk používající metro neunikne. Vlastně nejen metro, ale celkově hromadnou dopravu.

Je to taková chytrá bezkontaktní karta, která byla londýnským starostou slavnostně představená v roce 2003 a postupně k její používání přešla naprostá většina cestujících - v minulým roce už tak bylo zaplaceno víc než 80 procent jízd a určitě to jde nahoru.

Člověk (i turista, neřku-li vidlák) by byl hloupej, kdyby to nepoužíval. Má to totiž spoustu výhod - pro londýnský MHD i cestující. Člověk šetří čas - kartu prostě dobije a pak jen "pípá", cestování s ní vychází taky mnohem levněji ve srovnání s klasickou "papírovou" jízdenkou - asi i tím chtějí motivovat k jejímu používání.

Vyplatí se to i turistovi, kterej jezdí celej den - prostě všude, kde jezdí, pípá a na určitý hranici - myslím, že na 6.5 - ne zrovna silnejch (sakra!) britskejch liber, se to zastaví a víc už odečteno nebude. Nebo pravidelnej cestující např. autobusem si kartu dobije jako lítačku a při vstupu do busu jen pípne a řidič vidí, že je všechno okej. Kredit ani karta nikdy (teda.. nikdy..) nepropadá.

Od začátku jsem taky přemejšlel, proč se taková karta jmenuje zrovna "Oyster" - česky ústřice. Takže, člověk, kterej se na tom výběru jména podílel, ty důvody popisuje takhle:

úplně neotřelej přístup k výběru - nemá to vztah ani k Londýna, ani k dopravě
chtěli vyjádřit bezpečnost s tou kartou spojenou - u ústřice taky uvnitř bezpečně ukrytá perla
známý (prej.. teda já to do teď neznal..) anglický přísloví "the world is your oyster" - svět je vaše ústřice - něco jako máte život ve svých rukou, nebo jaký si to uděláš, takový to máš
ten poslední důvod jsem úplně nepochopil či špatně přeložil - je to něco se vztahem k Londýnu - "Thames estuary oyster beds", fakt mi hlava nebere, něco jako ústí temže coby líheň ústřic. no nic, na tohle už je moc pozdě :)

Samotný používání Oyster Card probíhá asi následovně:
(dneska to je samej číslovanej seznam koukám)

Cestující si u přepážky za vratnou zálohu 3 (stále slábnoucích.. sakra!) liber zakoupí - nebo spíš vypůjčí - tenhle zázrak.
Následně si dobije kredit, případně lítačku - a může jet.
Při vstupu do metra či autobusu prostě u vstupu přejede kartičkou kolem snímače - mělo by to snímat až do osmi centimentrů, karta můžem být klidně v pouzdře či peněžence, snímač pípne a cestující pokračuje dále do vozu.
Při východu z metra znovu pípne - při každým průchodu si zároveň může prohlídnout svůj kredit.
Kdykoliv potom může kredit dobít nejen na stanicích MHD, ale taky v několika tisících místech k tomu taky určenejch místech - hlavně trafiky jsem třeba já využil. Samozřejmě i přes net to jde, tam se dá nastavit taky automatický dobíjení při poklesu pod určitou hranici. Prostě to maj dobře vykoumaný, to se musí nechat.

Zvlášť pro ty s (drahou) lítačkou, no vlatně pro všechny, je dobrý využít možnosti si kartu zaregistrovat - pak při případný ztrátě stačí přijít na přepážku či online ztrátu nahlásit a o kredit se nepřijde, jen se koupí nová karta a jede se dál. No, mně se bohužel toto stalo hned zezačátku a karta registrována nebyla, prostě taková "mladická nerozvážnost" a "já už to víckrát neudělám" :)

Pokud se karta třeba poničí a na snímači nefunguje, stačí si vyzvednout u přepážky na výměnu jinou. Ani toto mě neminulo - prostě je třeba vzít ten pobyt ve velkoměstě se vším všudy. Naštěstí tohle nic nestojí.

Objevila se i nějaká ta kritika, že třeba u měsíčních a delších lítaček, kde je povinná registrace, jde vlastně o zasahování do soukromí a ty lidi jsou vlastně taky pak sledovatelný, kde se pohybujou. Taky toho policie už mnohokrát využila.

Je to fakt hodně používaný a do budoucna perspektivní, což pochopila třeba i jedna místní banka, která nabízí ve spolupráci s MHD pod sloganem "vítejte do budoucnosti" kombinovanou bezkontaktní kreditku a oyster kartu, kterou je teda možný i platit v obchodech.

V současnosti taky testuje Nokia ve spolupráci s O2 a Transport for London telefony, který budou fungovat taky jako Oyster Card svýho druhu - i jima si bude moct člověk "cvaknout", po jejich přiblížení ke snímači se člověku odečte z kreditu (či přičte na fakturu) daný jízdný.

Nebo jsem viděl různý společnosti nabízet hezký futrálky na Oystery zadara - s jejich logem samosebou.

I takhle prostě chtějí soukromý společnosti vytěžit něco z výbornýho a oblíbenýho nápadu, jakým celá tahle karta určitě je. Moc velkoměst něco takovýho asi ještě nemá, vlastně spíš nevím, možná má. Koukám taky, že třeba v Hongkongu mají podobně vymyšlenou kartu - Octopus Card - viz. vpravo. Používají už od roku 97 a nabízí víc funkcí než ta londýnská, třeba ty nákupy. A mimochodem - je taky mnohem hezčí. Takže tady mají vlastně ještě co dohánět :)

No a na závěr - je to kravina, vím, ale mně to prostě nedá:

"Úsměv na rtu? Oyster kartu!"

Good Bye party pro pyžamovou lady - fotky

2008-04-13T16:49:00.007+01:00

Část dokumentace z pátečního večera u nás na bytě následuje níže. Chybí ta, kvůli který celá party vlastně byla - Korejka Minto v pyžamu. Nemá totiž ráda, když jí někdo fotí. Na závěr večera nám tedy jednomu po druhým nečekaně vymazala všechny fotky, na kterejch byla.

Foťák vždy vylákalo pod záminkou, že se chce na snímky podívat, a my - důvěřiví joudové - aparáty ochotně půjčovali. No psal jsem, že to je svéráz. Ale stejně fotky dobrý - např. maďarskej spolubydlící padající a následně ležící na zádech. Byl prostě unavenej.

Kompletní galerie je tady.

Good Bye Party - Pyjama Lady

Carpe diem

2008-04-12T20:26:00.004+01:00

Uff. Kdyby platila úměra čím lepší akce, tím větší kocovina, tak bych mohl podle svýho dnešního stavu včerejší večer asi označit za svůj mejdáč roku. Teda - vlastně tři mejdáče. Původně jsem si myslel, že tento vpravdě náročný úkol do puntíku splnit nezvládnu, ale dobrá věc se podařila! Byl jsem teď nějak dlouho takovej klidňoučkej, tak byla i chuť - no prostě užij dne, žejo.

Začalo to hned po práci - Ashlin, jedna mladá kolegyně z personálního, totiž odchází makat do nějaký právnický kanceláře, takže se to zapíjelo v blízký putyce. Účast víc než hojná, snad čtyřicet lidí z CABE tam bylo.

Druhá fáze - po přesunu na kole (ještě docela rozumná jízda) jsem pokračoval ve velkým baru Litten Tree na Old Street, kde AIESEC (ta studenská organizace, díky který tady vlastně makám) pořádal takovej večer pro nás, stážisty. Sranda, jak má člověk (vidlák) spojený některý slova s konkrétní osobou, třeba u stážist(k)y se mi furt vybavuje Monica. No ale k věci - teda akci. Jmenovalo se to Global Village a probíhá to tak, že všechny možný národnosti si připravěj podle svýho gusta stolky s jejich vlaječkama, prospektama, jídlem či pitím. Všichni tam pak korzujou, ochutnávaj, plkaj. Někdy se mi zdaj tyhle akce takový až moc organizovaný či jak to říct, ale tahle byla dobrá. Nejvydařenejším, a to po všech stránkách (jídlo, pití i prezentátoři-ky), jsem shledal stolek litevskej, u kterýho jsem tedy strávil nejvíce času. No ale čas uháněl jako splašená kobyla a já měl před sebou poslední bod programu.

Závěr totiž proběhl u nás na bytě - hned po posledním cyklopřesunu. Ještě, že my český kluci v Londýně nedáme bez helmy ani ránu, cejtíme se pak bezpečně. Jedna z korejskejch spolubydlících Minto (tak jí říkáme, to jméno se správně píše - a asi i vyslovuje - úplně jinak, Ming-Jeong či co) se totiž stěhuje na jednolůžák do vedlejší čtvrti ke svejm korejskejm kámoškám, tak jsme jí udělali Good Bye akci. Ta holčina je děsnej svéráz, studuje nějakej módní design a má snad deset druhů pyžam, ve kterejch pořád pobíhá barákem, pyžamová lady jí říkáme. Vlastně poprvý jsme se takhle sešli úplně všichni - a bylo to výborný. Pan domácí byl stavem našeho obýváku dnes po ránu lehce zaskočen. Pak sem taky nahodím nějaký fotky, teda po řádný cenzuře.

Tohle město je skvělý. Zní to tak nějak banálně či klišovitě, ale je to tak.

15 North Road, Londýn. Obývací pokoj. 12. dubna 2008 časně zrána

Olympijská pochodeň v Londýně aneb co znamená "čajnovat"?

2008-04-09T23:55:00.024+01:00

O víkendu se toho událo docela dost. Tak třeba páteční pivko v centru se stážistama - no už 11 jsem byl utahanej (co to je toto), pak sobotní sázkařská haluz následovaná mejdáčem v bytě "u doktorky", kde jsem bydlel na začátku ledna. Společnost tam byla vskutku rozmanitá, průměrnej věk odhaduju na 35, počáteční odměřenost se postupem času a s přibývajícíma sklenkama značně uvolnila. Nakonec jsem tam i přenocoval a ráno mě - cyklistu v mikince - dost překvapil sníh všude kolem a teplota těsně nad nulou. No kdyby nic jinýho, tak mě zpáteční cesta spolehlivě zbavila kocoviny, přijel jsem zmrzlej jak ho... no prostě zmrzlej.

Pak jsme teda - v neděli po poledni (po obědě se říct nedá, spíš snídani) vyrazili na Trafalgar Square - byla to totiž jedna ze zastávek pouti olympijský pochodně Londýnem. Původní záměr, kterým bylo - při vší úctě - oheň močením uhasit (hovězí to nápad, vzniklý po pár žejdlících piva, ale aspoň vyjadřuje, co si o tom vidláci v Londýně myslí), se nakonec nezdařil, ale bylo to zajímavý, to jako jo. V současný situaci a navíc v tomhle městě, kde se najde silný zastoupení snad jakýkoliv názorový skupiny, to - samosebou - vlastně nebylo moc o sportu, ale víc o politice. Každopádně je dobře, když lidi ten svůj protest přiměřeně (někteří to přepískli..) vyjádří. No zírali jsme, když jsme tam dorazili.

Narváno Číňanama s vlaječkama, který pořád dokola čajnovali - pokřikovali "čajna čajna čajna čajnáááááá!" - viz. třeba tohle video. Když se objevil chlapík s tibetskou vlajkou kousek od nás, tak ho obstoupili a ještě zvýšili intenzitu "čajnování". No divný. Čekal jsem jenom, kdy pustěj Internacionálu.

Vložka: tyhle dvě fotky jsou docela vtipný, nazval bych je Vidlák revolucionářem. A nejde tam ani tolik o toho vidláka, ale o ty figury kolem něj.

"Podezřelá osoba s vlaječkou v ruce, zadržet, přepínám"

"Co nám to děláš ... ???"

Kdyby nic jinýho, tak na tý olympiádě v Pekingu je dobrý to, že se o těch problémech tam víc mluví, lidi se o tom víc dozvědí nebo chtějí dozvědět, nějakej ten tlak na Čínu vyvinutej bude - teda je otázka, jestli je to zajímá.

Samotnej olympijskej oheň, kterej byl mimochodem neustále obstoupenej třema (!) řadama různejch typů sekuriťáků či policajtů, jsme teda vyděli hodně z dálky a jen na chvilku, byl to chaos.

Víc na fotkách a videích tady

No každopádně to je tady téma dne, navíc předseda organizačního výboru londýnskech her v roce 2012 (bejvalej atlet) Sebastian Coe přilil ještě vodu do ohně, když řekl (zkoušeli mu volat z rádia a "omylem" se dostali doprostřed jeho hovoru s někým), že ti "Číňani, kteří to měli v Londýně na starosti, jsou zločinci" .. Takže trapásek a musí to všude vysvětlovat. Ale myslím, že za zlý mu to nikdo nemá. Navíc policie se v několika situacích zachovala hrozně, měli incidenty s nějakejma novinářema i s pro-tibetskýma (ale pokojnýma) demonstrantama.

Klik na obrázek pro celou galerii

Olympijský oheň

No a ještě jedno video - tohle je docela dobrej report o tom, co se tady vlastně dělo (mimochodem reportáž na Nově byla nazvaná "Demonstranti v Londýně zaútočili na olympijskou pochodeň"). Je to od AlJazeery, ale tentokrát tam žádnej fousatej štramák není.

Tož vidláku, šak ty jsi milionář!

2008-04-05T19:58:00.007+01:00

Comply or Die (Podrob se nebo zemři - či jak to přeložit) vyhrál Grand National. Ha. Co k tomu říct. No prostě - vynikající odhad situace, správné načasování, dechberoucí intiuce. :)

A hlavně - pořádná klika. Pokolikátý už? Juch!

Vsadit si v Anglii není přece žádnej hazard aneb Go, Podrob se nebo zemři !

2008-04-05T13:27:00.002+01:00

Když už je ten víkend, kdy se jede Velká národní (alias liverpoolská), kde místní prosázejí celkem nějakejch 300 miliónů liber (a taky se všude v novinách či TV řeší), tak jsem se taky přidal. To vlastně ani není ani žádnej hazard, žejo, ale turistická povinnost, když tu člověk nějakou dobu pobývá.

Přece jenom, anglický sázkový kanceláře jsou největší (a asi i nejstarší) na světě, takže to člověk chce vidět, jak to chodí.

Ladbrokes a William Hill, největší anglický sázkový kanceláře

Rozdíl tady je kromě toho, že se dá vsadit třeba na závody chrtů, American Idol, kulečník či Eurovizi (ale kvůli kurzu Slavi v Plzni museli volat na centrálu - no toto ... :) třeba taky v tom, že kurs není udanej např. 1.8 na výhru, ale 4/5 - tímhle číslem si člověk vynásobí svou sázku a vyjde mu jeho čistej zisk.

Vybral jsem si teda William Hill (druhou největší) a Ladbrokes (založeno 1886), která je vůbec nejúspěšnější a jsou vážně na každým rohu. Jejich tikety nějak moc profi nevypadají, docela jsem koukal, viz. tiket vlevo níže.

Vzhled tiketu z největší sázkový kanceláře na světě (vlevo) mě lehce překvapil

Teď se děj vůle boží. Chrty i kulečník jsem teda vynechal, no Slavia je jistá (Vláďa Šmicer jí přece dovede k titulu), Portsmouth-West Bromwich uvidíme (nejnižší kurs na první gól utkání měl Baroš - pořád mu tady nějak věřej) a koně - to by byla haluz, vybíral jsem podle jména. Comply or Die mi znělo dobře, asi i proto, že jsem neznal slovo comply - znamená to teda Podrob se nebo zemři.

Pracovní tempo v UK je skutečně vysilující! (důkaz)

2008-04-04T17:53:00.004+01:00

3. 4. 2008, 13.00-13.30, moje šéfová Paula:

Poobědová chrupka, no ... :)

Eden Project

2008-04-01T18:50:00.003+01:00

A po nejapným aprílovým teda zase jeden seriózní. Teda - v rámci možností.

Eden Project, Cornwall, 27. 3. 2008

Když jsme do Cornwallu odjížděli, tak jsem vlastně vůbec netušil, co nějakej Eden Project je. Jde vlastně o obrovský ekologický centrum, vybudovaný v prostoru bývalýho lomu. A taky je to v současnosti největší turistickej tahák celýho Cornwallu (kterým se snaží otočit současnej útlum) - podle nějakýho průzkumu tam 40 procent návštěvníků přijelo právě kvůli tomuhle místu a po London Eye a Tower of London je to (údajně) třetí nejnavštěvovanější místo v Anglii (asi 1.5 milionu návštěvníků ročně).

V podstatě je Eden Project veliká botanická zahrada a taky místo, na kterým chtěj ukázat, že i minulou činností hodně poničený místo se dá znovu oživit a dá se tam pěstovat skoro cokoliv. Po příjezdu tam a průchodu pokladnou - pro nás, coby oddělení zdrojů, který teda má s tím tématem něco společnýho, domluveno volný vstupný, jinak to je 15 liber - hnedka zaujmou obrovský (údajně největší na světě) skleníky ve tvaru golfovejch míčků.

Tyhle fóliáky jsou rozdělený do dvou "biomů", jak oni říkají. První má vlhký tropický klima, druhej teplý a suchý středozemní. V obou je možný vidět všechny možný rostliny z danejch koutů - je to rozdělený i přímo podle lokalit (třeba jižní Amerika, západní Afrika apod.) a vážně to je celý dost působivý. Celkem v těch skleníkách mají na 100.000 rostlin z celý planety.

Tenhle projekt zaměstnává víc než 500 osob. Říkal jsem si taky, jak to asi můžou financovat. Nějakou část si to na sebe vydělá samo - suvenýry, vstup, jídlo připravený z vlastních surovin - ale hlavní zdroj byla národní loterie, jejíž výtěžek šel na Eden Project, a fondy Evropský Unie.

V areálu je taky krásně udělaná "vzdělávací" budova vhodná pro konference, kurzy a tak - plná různejch zajímavostí o ekologii, globálním oteplování a vůbec o vztahu k přírodě. A taky tam třeba promítají Al Gorovu Nepříjemnou pravdu - no Vašek by z toho celýho asi neměl radost :)

Konají se tady třeba taky veliký koncerty - to si teda neumím moc představit - ale zahráli např. Pulp, Muse, byl tam jeden z koncertů v rámci Live 8 a taky se tam natáčelo něco do jedný z Bondovek. Sednout si člověk může na lavičku připojenou na solární pohon - připojí si tam třeba sluchátka a ona zahraje - o tom jsem teda jen slyšel a sám nevyzkoušel. No stejně nemám sluchátka. Nebo obrovskej "Weee Man" vyrobenej ze starejch vyhozenejch elektrospotřebičů je docela zajímavej - viz. vlevo.

V zimních měsících - a taky na konci března - je tam k dispozici taky ledová plocha, na který si může kdokoliv zabruslit. Kdokoliv - to znamená třeba i vidlák nebo jeho spolupracovník Odunayo z Nigérie, kterej byl vážně roztomilej. Prostě Kokosy na ledě. Viz. video níže (zajímavost - čas: 00:32, událost: ďábelský smích účetního Tonyho).

Asi nikdo z nás po příjezdu nezačne jíst zničehonic jen biopotraviny, chodit čistit lesy či na srazy Greenpeace, ale aspoň to člověka - i vidláka - donutí chvíli o přírodě a vztahu k ní trochu přemejšlet.

Moje kníratá polská svatba

2008-04-01T14:14:00.000+01:00

Cześć! Nojo, už je to tak. Rány lítaly všude možně kolem a už to trefilo i mě - vidláka toho času v Londýně.

Jmenuje se Marzena (pro přátele Mařka) a pochází z jihopolského městečka Wisla (stejně třeba jako kníratá létající legenda Adam Malysz). Má výborné zaměstnání - u úseku v Tescu kousek od našeho bytu - takže budeme vždy zásobeni čerstvou uzeninou. V Anglii žije a většinou též v naší oblíbené síti supermarketů pracuje též velká čast jejího - vlastně už skoro našeho - příbuzenstva, viz. foto.

Na naše zdraví pravým krakowským šampaňským připíjí (zleva): maminka Urszula (ta podoba..), tety Aga a Marta, strýc Lolek a jeho velmi mladě vypadající matka Konopka

Seznámení proběhlo u regálu se zlevněnými obloženými chleby. Protože jsem hned věděl, že se něco přihodilo, tak jsem si je (rozuměj chleby) vyfotil. Viz. níže.

Zlevněný obložený chléb se šunkou a hořčicí (v levé části fotografie). Nikdy nezapomenu...

Jako svatební datum bylo zvoleno 29. září toho roku - bude to přesně v den 65. narozenin hrdiny a osvoboditele, nepřekonatelného vůdce polského lidu, kníratého barda Lecha Walesy.

Jedinečný a nenahraditelný.. i takový je tatíček Lech (na fotografii s květinou)

Na závěr snad jen - Dziekuje, Tesco...

Školení v Cornwallu - po návratu

2008-04-01T01:20:00.005+01:00

CABE - můj zaměstnavatel - posílal v minulejch letech naše oddělení, tj. oddělení zdrojů, na teambuildingový výlety. To znamená víkend, kde se hrajou hry a plní různý úkoly, to všechno má "stmelit kolektiv".

Mám dojem, že takový vejleto-exkurzo-školení, který jsme absolvovali minulej tejden ve středu-pátek, plní ten účel asi určitě líp.

Fotky (více či méně vydařené a smysluplné) jsem nahodil sem.

Ve středu odpoledne jsme teda z londýnskýho nádraží Paddington vyrazili směrem na jihozápad na poloostrov Cornwall. Ze čtyřhodinový cesty byl nejzajímavější i z okýnka krásnej přístav Plymouth, já - jako správnej vidlák vybavenej brožurou - jsem se dočetl třeba to, že:

centrem oblasti je město jménem Truro,
existuje tam místní jazyk, nějak příbuznej s tím původním v Irsku, kterej nazývají cornish - něco jako corn(i)ština, a plynně jím mluví a hlásí se k němu asi 300 lidí (to teda není moc..),
nějaká skupina místního pakoňů usiluje o vytvoření jakýsi autonomie týhle oblasti,
Hitchcocka v Cornwallu napadlo natočit Ptáky,
je to jedna z nejchudších oblastí Anglie - třeba cestovnímu ruchu údajně hodně uškodil nástup nízkonákladovejch aerolinek - člověku třeba z Londýna či Manchesteru teď už vyjde skoro levněji vyrazit třeba na jih Španělska než sem,
nejznámější anglický surfařský městečko - Newquay - je právě v Cornwallu a vůbec celá oblast je tomuhle sportu zaslíbená.

O zábavu po cestě i v průběhu výletu se staral hlavně kdo jinej než firemní nezmar účetní Tony, no a pak už jsme dorazili do cíle - dvacetitisícovýho městečka St. Austell, který nás překvapilo palmama i teplým počasím. Menší skoro rodinnej hotel, dobrá neTesco večeře a následnejch pár teambuildingovejch (haha) pivek u fotbalu Francie - Anglie (zase prohráli.. saláti) - to všechno nás naladilo na tu správnou nepracovní notu.

Cornwall, 26.-28. 3. 2008

Celý to pak příjemně a (možná až moc) rychle utíkalo. Hlavním účelem celýho vejletu a důvodem, proč vyrazit zrovna do týhle oblasti, byl tzv. Eden Project. Tím není myšlenej dlouholetej sen všech sešívanejch fanoušků (i Vládi Šmicra), ale nádherný ekologický centrum, vybudovaný v prostoru bývalýho lomu patnáct minut autem z našeho hotelu v St. Austellu.

Ale o tom se víc rozepíšu až zejtra, dnes už mi padá hlava na klávesnici. Ono to rugby je přece jenom zatraceně náročnej sport. I na Playstationu.

Sklepáci

2008-03-30T18:14:00.006+01:00

Včera večer tady vystoupilo Divadlo Sklep. Z původního jednoho - bleskově vyprodanýho - večerního představení se nakonec staly dvě; my zašli na to první - odpolední (nakonec taky vyprodaný) - a bylo to moc dobrý. Kucí (a jedna holká) zahráli hru Mlýny - komedii o český armádě za minulýho režimu. Já od toho čekal, že to nebude špatný, ale vážně mě to ještě příjemně překvapilo.

Přijeli v plný síle - Vávra, Hanák, Trojan, Burda (čórkař Ciml z Černejch baronů), Slovák (habán z Kouře..) a další - a bylo vidět, že závěrečnej aplaus, kterej byl fakt mega a dokonce vestoje, si dost užili. Vůbec celej ten večer (teda odpoledne vlastně) působil vydařeně, všichni se dobře bavili, povídali se známejma, v bufetu prodávali Fidorky a podobný český lahody za rozumný ceny. No zvlášť pro lidi, který už jsou tady dlouho, je asi jakejkoliv takovejdle kontakt s opravdu dobrou českou kulturou - a s Fidorkama taky - svým způsobem vyjímečnej a pak si to taky náležitě užijou.

Divadlo Sklep v Londýně, 29. 3. 2008

Po představení samosebou samozřejmě následoval rozbor hry, dialogů, kostýmů a tak vůbec u piva - bez toho to nejde! Sranda je, že člověk - teda vidlák! - vidí takovou už skoro klasiku poprvý v cizině...

Pár fotek z celýho večera je tady.

Školení v Cornwallu - před odjezdem

2008-03-26T12:20:00.006Z

Je to teď pestrý... V práci zrovna odevzdaná nějaká ta další práce a za hodinu odjíždíme na třídenní školení do Cornwallu - to je jihozápadní výběžek Anglie, čtyři a půl hodinu vlakem z Londýna. Prej pěkná příroda, single pokoj na hotelu, stále fungující teplá voda, placený jídlo (komplet), pití (omezeně.. vědí, co dělají) a kabelovka na pokoji.. Všichni z oddělení prskají a já (přízemní to vidlák) se těším na ten luxus :)

I počasí už je lepší - takže - juch!

Osnova tohoto blogu (cynické a celkově nevhodné.. pozn.aut.)

2008-03-26T12:09:00.003Z

Jsem:
a) syn učitelky českého jazyka
b) opravář praček
c) Sagvan Tofi

Protože a) je správně, tak velice dobře vím, že každá slohová práce má mít svou osnovu. Za slohovou práci (svého druhu) se dá považovat i takovýto blog. Takže - pozdě, ale přece:

Úvod

Zdůvodnění psaní blogu
Přípravy odjezdu do UK

Stať

Odjezd
Příjezd do Londýna
Zabydlení se
Navazování kontaktu s domorodci, rekognoskování terénu
Seznámení se s (nechutně) bohatou a (těžce) nemocnou důchodkyní
Proces vábení a oblbování (intenzita závislá na vážnosti zdravotního stavu)
Přípravy sňatku
Sňatek - a sepsání předmanželské smlouvy a závěti (důležitý bod!)
Happyend - který je zřejmý, následuje kremace, převod financí a převzetí ostatního majetku (nemovitosti, lesy, golfové hole, ukulele, farma na Fidži apod.)

Závěr

Vítězoslavný odjezd do ČR
Prostopášný život

---------------------------------------------------------------------------------------

Pozn. 1:

Pokud si někdo myslel, že to je myšleno vážně.. tak není, protože body 2.5-2.9 mohou nastat klidně i dříve.

Pozn. 2:
Tato nevkusná slátanina zřejmě vznikla v důsledku sledování Adamsovy rodiny v průběhu minulejch dnů. Černej humor v tomto filmu obsaženej má něco do sebe .. : )

Velikonoce po anglicku

2008-03-24T14:21:00.005Z

Je velikonoční pondělí a (i) v Londýně sněží. Vůbec, po pěkným lednu i únoru asi přišlo to pravý anglický počasí, člověk nikdy neví, jak bude za hodinu. No, ale i tak se to dá užít v klidu, třeba dvakrát stejným filmem v průběhu jednoho víkendu :)

Anglický počasí... Fotka vlevo byla pořízená asi 20 minut před tou vpravo

Docela vtipný bylo, když jsem se snažil lidem v práci vysvětlit český velikonoční obyčeje. Díky mý chabý slovní zásobě (teda je fakt, že tyhle slovíčka člověk - natož pak vidlák - zrovna často nepotřebuje) ze mě místo zamýšlenýho:

Kluci naplácají holkám pomláskou a říkají u toho koledy.

vylezlo něco jako:

Kluci používají na holky pružné zbraně vyrobené z větví stromů a říkají u toho krátké speciální pohádky. (samozřejmě doplněno názornou demonstrací použití pružné zbraně)

No nic.

Camden Town, 21. 3. 2008

Samosebou jsem se taky vyptával, jak probíhají Velikonoce tady. Takže - aspoň to, co jsem pochytil - snad to moc nekomolím. Celkově je (i pro ně) samosebou základ bejt s rodinou a blízkejma lidma, ale mají i pár svejch tradic.

V pátek - teda na Big Friday, jak oni říkají - se upečou Hot Cross Buns. Matroš asi něco jako náš mazanec, ale jsou to buchty (viz. níže).

Teplá buchta s křížkem (doslovný překlad - pozn. aut.)

K neděli pro ně patří zajít do kostela a pak si vyměňují čokoládový velikonoční vajíčka (dokonce i vidlák jich pár dostal).

Na velikonoční pondělí je typickej oběd pečený skopový (že by beránek?) a pak rodiče schovávají dětem po domě či na zahradě další vajíčka - ty je pak hledají. Vůbec tohle hledání vajíček (Easter Egg Hunts tomu říkají) - to je jejich klasickej zvyk, spousta je jich pořádanejch i různě po Londýně.

Malý čokoládový velikonoční vajíčka - který tady rádi schovávají a hledají

Prostě po pružných zbraních vyrobených z větví stromů či krátkých speciálních pohádkách tady není ani stopy - jiný kraj, jiný mrav.

No - a my razíme do Sainsbury's taky hledat - ale ne vajíčka, ale tu jejich buchtu. Vypadá mooc dobře a dnes už bude určitě ve slevě :)

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) V - nabušená a Juno

2008-03-23T23:32:00.010Z

Futureheads - The Beginning of The Twist
1. v UK Indie Chart - 16. 3. 2008

Juno
Nejlepší britskej scénář roku - no a taky Oscara za něj dostali
(vidlák doporučuje a dává 89 řízků mezi chlebama ze 100)

Dublinská česká ulička, Horkýže a Matěj

2008-03-23T01:52:00.008Z

Ještě naposledy k Dublinu. Poprvé za ten pobyt tady (kterej už je koukám dvaapůlměsíční) jsem v irským hlavním městě osobně narazil na nefalšovanou českou hospodu Czech Inn. Zvenku vypadala docela dobře, no nejvíc mě zaujalo jejich menu s českým pivkem Konrad - já ani nevěděl, že takový existuje! - za 4 Eura. Sídlí přímo v centru dění, u tý nejznámější "barový" uličky Temple Bar.

České pivo Konrad v nabídce Czech Innu

Příští tejden tady zahrajou v Cargu - takže ve stejným klubu, kde hrála i největší česká kytarová kapela v únoru - Slováci Horkýže Slíže. Mají na ně na webu docela vtipnou pozvánku.

Ve zkratce tam říkají (volná interpretace!:), že díky tomu, že se obklopujou těma nejlepšíma promotérama, vlastně ani nevadí, že o Horkýžích vědí pouze toto:

Naposledy Cargo vyprodali
Mají nepočítaně fanouškovských stránek, naneštěstí žádná z nich není v angličtině, takže máme lehký nedostatek informací, ale určitě budou dobrý jaksvině*

No myslím, že hlavně bod 1 hraje významnou úlohu.

-------------------------------------------------------
*bloody good - to je takový překladatelský oříšek :)

No a když už to je ten československej příspěvek, tak zase pár článků z novin, kde se zmínili o něčem - nebo spíš někom - od nás. Pro změnu a nečekaně to jsou zase - fotbalisti. No ale stejně, třeba Matějovský hráčem víkendu, to vidláka - fandu - potěší...

Padající Milan

Komiks 'Bermole', část první

2008-03-21T12:04:00.017Z

Můj venezuelskej spolubydlící José je zarytej fanda nejen Ninja Turtles, ale taky dalších komiksů, a taky je to (když se k tomu dokope) kluk kreativní a šikovná. Třeba tímhle se mi nedávno pochlubil - a mně se to líbí!

Bermole (celej komiks se tak jmenuje) je slovo, který používá hlavní hrdina - malej kluk - ve spoustě různejch situací, ve kterejch o "něco jde". Asi je to něco jako naše "a sakra", "zatroleně", "herdek filek" či typicky české "hergot". No a pořád to prej říkal i malej José...

! klik pro zvětšení !

62 hodin v Dublinu

2008-03-19T22:20:00.002Z

Minulý pondělí - čtvrtek jsem strávil v irským hlavním městě. Vejlet tam jsem naplánoval po tom, co mě pozval můj želví spolucestující a taky po tom, co mi v práci řekli o dovolený k čerpání do konce března (letenka do ČR už byla koupená na následující víkend). Takže proč nevyrazit, žeejo.

Všechny fotky jsou nahozený tady:
http://picasaweb.google.com/protismer/Dublin

Let s irskou nízkonákladovkou Aer Lingus byl z londýnskýho Gatwicku - první obava z velikosti příručního zavazadla (limit: 6 kg, můj báglík: 14 kg) byla záhy rozptýlena, takže po hodinovým letu jsem přistál v Dublinu. Počasí bylo (pro člověka zhejčkanýho zrovna pěkným londýnským počasím) děsně studený, deštivý, větrný.

Pak sehnat bus na předměstí Bray, kde kucí slovenský přebývají. Trošku mě překvapilo, že na dotaz, co v centru navštívit, odpovídali (za prznění slovenštiny se omlouvám): "Čo ja viem, tam nič nieje." "V centru? Ako v Dublině? Něviem." "Já tam bol iba dva razy - v Guinessu a na Kabátoch." "Tam je hrad? A kto ti to poviedal toto?"

Ale jinak kluci dobrý, pohodáři, každej večer jsme seděli (oviP) a klábosili - prostě sem vyrazili třeba na dva roky spíš vydělávat (a přivézt domů) peníze, na byt nebo tak, a cestování je až tak nebere. Mě by to asi tak moc nebavilo, ale každej podle svýho.

No nic, druhej den jsem ráno s průvodcem vyrazil do centra (asi 50 minut busem). První člověk v busu, na kterýho jsem narazil, byla další Slovenka..

O Dublinu píšou, že City má půl milionu a s předměstím to má milion obyvatel. Docela sranda, jak to po příjezdu z Londýna přijde člověku .. i vidlákovi .. no prostě trochu malý. Vlastně všechno zajímavý z průvodce se dalo v průběhu dvou dnů projít. Celý město se chystalo na St. Patrick's Day, kterej byl hned po mým odjezdu v pondělí. No a že to je i město alkoholu, to je jasný, nejznámější ulice - Temple Bar - je proslulá spoustou putyk, sídlí tam třeba Jameson nebo taky Guiness, kterýho prodávaj vážně na každým rohu.. Viz. níže.

Ve srovnání s Anglií je v Irsku každopádně dráž - jídlo, pití, Tesco a vůbec. No i životní úroveň - minimální mzda taky - je vejš. Takže člověk chápe, proč je tam Slovanů (Češi, Slováci, Poláci) tolik - i já jsem jich za ty dva dny potkal moc.

Co jsem teda zajímavýho viděl? Bylo toho docela dost, nejvíc mi utkvělo jejich Muzeum moderního umění, ta část plná putyk (vidlák se nezapře), přístav - ten se mi hodně líbil a spousta takovejch malejch pěknej uliček v centru.

Co mě docela překvapilo bylo to, jak často tam používají na cedulích a vůbec na veřejných místech tu původní Irštinu (Gaelštinu?) - prostě ten jejich původní jazyk. I když jí zná už jen těžká minorita, tak se to pořád docela často vyskytuje. Viz. níže.

No, minimálně na jedný ceduli se žádná ga(e)lština vyskytovat nemusela, tam je všechno jasný...

Každopádně vejlet vydařenej, nakoupil jsem nějaký dárky a suvenýry, poslední večer ještě klasickej Irish Pub a druhej den ráno odlet do Čech. Celkově na mě Dublin - i Irové - navzdory počasí působil příjemně. A ten jejich venkov by stál každopádně taky za to ...

Zasejc nýdnoL

2008-03-19T21:55:00.001Z

Noojo, tak jsem zase V Protisměru. Spousta zážitků, játra zralý na generálku (lehká nadsázka), paměťová karta ve foťáku plná (bez nadsázky). No odjezd z ČR provázely klasický odjezdový smíšený pocity a ještě druhej den jsem jel v evropským čase, takže jsem se v práci zjevil k údivu všech o hodinu dřív.

Víkend v Čechách byl skvělej - plnej jídla a pohody doma, pití a pohody v hospodě.. A utekl jako prd, což se dalo čekat.

No každopádně naše výrobky tady propaguju, jak se dá - Studentská pečeť, Ledový kaštany i třeba Becherovka tady šly na dračku. Jen u lineckýho mi až pozdě docvaklo, že ono to vlastně až tak úplně český asi nebude...

Irsko - prvni dojmy

2008-03-12T10:09:00.004Z

Prvni dojmy z Dublinu:

po priletu pocasi hruza des, vcera lepsi, dnes uz sviti slunicko krasne - porad je tady desne vetrno;
moc pekna priroda (povesti nelzou) - to je videt i po ceste z Bray (predmesti Dublinu, 40 minut busem do centra), kde ted prebyvam, do stredu mesta;
i tady spoousta Polaku, ale i Slovaku a Cechu;
je tu takovej klid pred bouri - vsechno se rychtuje na St. Patrick's Day;
tak pulce Iru, ktery jsem videl, chybi aspon jeden zub - zubari se bud flakaji, nebo je jich tu malo a potom by to tady bylo povolani snu.

Dovolená!

2008-03-10T11:27:00.010Z

Bloguju z práce - no jo, to je tak, když je indickej šéfík na "mateřský" - cháska pak vlčí :)

No ale stejně - "tady to balím, razím na mejdáč" - teda do Dublinu a pak do Pardubic. Domácí strava a pohoda, pokřík, český pivko ...

No budu asi jedinej turista, kterej ve čtvrtek odletí z Irska - od pátka do pondělí tam budou probíhat velký oslavy St. Patrick's Day - což ale vidlákovi při plánování dovolený nějak nedocvaklo.

No ale vůbec nevadí, ono se to dá dost dobře oslavit i v Hrbatý koze v Pardubicích - i s pokerem a zelenou, která tyhle oslavy má provázet - a to na sobě i před sebou :). A možná i s Bejby a samotným Patrickem...

Česká ulička

2008-03-09T10:41:00.002Z

Minulou sobotu jsem se díky kamarádovi, kterej mi nabídnul vstup zadara (dělal tam projekci), vypravil do Camden Townu na akci, kterou pojmenovali jako 100% PURE! EAST SIDE COLABO. Takovejch tam je spousta každej den, tahle byla zajímavá tím, že byla pořádaná Čechy a Slováky a jenom oni tam taky vystupovali. Z line-upu na plakátu mě nejvíc zaujala MC Lara, na kterou zvali heslem The Best Czech Female MC live in Concert, jinak mi ty jména vůbec nic neříkaly (což ale neznamená, že nejsou známý...).

Zpočátku tam hráli hip-hop, kterej mi nic moc neříká, nejlepší česká MC tam všechny každopádně zaujala - když už nic jinýho, tak svým vzhledem určitě.

Pak došlo i na nějaký Slováky s dnb, no pro mě to byl příjemnej večer v hezkým klubu (plným hezkejch Slovenek) v krásným prostředí u camdenskýho kanálu.

Takovýhle CS párty se tady (rozuměj někde v Londýně) pořádaj skoro každej tejden. Pořadatelé využívaj toho, že československá komunita tady je hodně silná - a bude čím dál silnější. Propagace většinou probíhá přes server Pohyby, kterej je pro naše "krajany" asi takovej hlavní komunikační kanál.

Byl jsem zatím jen na týhle akci (a nějak vymetat to určitě nebudu, českejch mejdáčů si člověk užije dost doma), tak to nemůžu extra hodnotit, ale podle těch pozvánek mám pocit, že jsou to buď osmdesátky (hrajou na sentimentální notu - Michal David a tak) nebo přivezou ne až tak známý (což neznamená, že jsou špatný) a tím pádem levný současný kapely či DJ z Čech, dají je tady na plakát a místní krajani na to zajdou - chtěj si pokecat mateřštinou, potkat nový lidi, poslechnout si, co jede (nebo co si aspoň myslí, že jede) doma. Každopádně pořadatelsky moc dobrej tah, tady na tý akci bylo narváno.

Úplně o něčem jiným bude akce, která se tady chystá na poslední březnovej víkend. Přijedou sem Sklepáci! Sranda, že je poprvý naživo uvidím v cizině. Zájem o ně je velikánskej, dokonce přidávají odpolední představení navíc. Moje minulá takováhle zkušenost - Divadlo Vizita (Dušek, Zbrožek) ve Vídni byl snad můj nejlepší zážitek z divadla vůbec (teda pravda je, že tolik jich nemám .. vidlák..), tak se už těším i na tohle.

No a když už na tu českou notu.. I dál sem budu házet články z novin, kde se píše o něčem "od nás". Někdy to bude trochu bulvární asi, no ale stejně mi to přijde sranda vidět, kdy je (ne) zajímáme. Zatím to vypadá tak, že se o nás píše buď v souvislosti se sportovcem, kterej zazářil (případně zklamal) na hřišti, nebo s modelkou, která zazářila (případně zklamala) s nějakou celebritou na večírku. No i když třeba i o Chytilce (teda filmu od Chytilky) nebo o Once psali ...

3 blogy o životě v Londýně - moje oblíbený

2008-03-09T09:32:00.020Z

Na těhle výletech za hranice (a navíc do velkýho města) je dobrý třeba taky to, že člověk vlastně u kterýkoliv činnosti, kterou dělá, narazí na kotel lidí, který jí dělají mnohem líp. Aspoň pak nehrozí, že by se bral nějak extra vážně... No a stejný to je i v oblasti takovejchle podobnejch deníků, zápisníků, plkovníků - no prostě blogů o životě v Londýně. Já si oblíbil tři, který pravidelně čtu a myslím, že stojí za szhlídnutí:

Martin Dobrovský - psáno hoodně otevřeně, totálně bez cenzury, někdy (pro mě) lehce exhibi, ale celkově hodně čtivý a zábavný; autor - programátor-pařmen - má často výborný postřehy; rád bych ho potkal třeba někdy v hospodě;
Horymírův Bonzblog - takový příjemný odpočinkový čtení, Horymír - vlastním jménem Jarda Uher (bude to třeba oficiální tlumočník český výpravy na EURU 2008, jak jsem se na blogu dočetl) popisuje svůj život s Eulálií v UK; rád bych ho potkal třeba jako kolegu v práci :); odkaz někdy nefunguje, nevím proč - případně stačí zadat v Googlu Horymírův Bonzblog a kliknout na první výsledek;
Ryba na hranolkách - tak tohle sepisuje můj kamarád grafik a designér Lukáš, když se k tomu zrovna dokope; chvílema lehce intelektuálskej slovník, ale celkově pěkně psaný, hezký fotky, zajímavý story; poněvadž zážitků má myslím dost, tak příspěvky snad budou přibejvat rychlejc; v hospodě potkávám pravidelně :)

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) IV - BSP, Pendulum a Piotr za volantem

2008-03-08T14:39:00.009Z

Sobota a jsem v práci - nezbláznil jsem se, jen v pondělí odjíždím, tak dodělávám resty. No a s písní na rtu - nebo aspoň ve sluchátkách - to jde líp, takže...

British Sea Power - Waving Flags
1. v UK Indie Chart - Leden 2008

Pendulum - Granite
29. v UK Singles Chart - prosinec 2007

Piotr Korzenowski - Co to kurwa je
69. místo v Krakowské Rally 2008

No ale stejně - největší současnej hit Britů - nebo aspoň britskejch médií - je princ Harry po svým návratu z Afgánistánu...

No a pro mě - stejně jako pro každýho správnýho novopečenýho majitele - je teďka hit foťák. Tohle je úplně první snímek, kterej jsem s ním udělal. Modelem byla moje šéfka Paula - teda ještě předtím, než začala prskat, ať jí nefotím.

Střihorukej vidlák

2008-03-06T18:23:00.009Z

Dnes ráno jsem absolvoval svůj (snad) poslední důležitej kontakt s úřadama - byl jsem na pracáku na interview kvůli National Insurance Number - něco jako naše rodný číslo, pak to slouží jako indentifikace v celým jejich sociálním systému. O tom, že je tady přistěhovalců víc než dost, svědčí i to, že na to interview jsem čekal asi šest tejdnů. Kupodivu nejvíc tam dnes bylo Němců (volali Wolfganga, Hanse, Jorga), no možná náhoda. Samozřejmě taky Poláci tam byli, bez těch to tady nejde. No úřednice sympatická, celkem to i odsejpalo.

Taky jsem dneska na Amazonu pořídil foťáček, zejtra by měl dorazit, tak se těším. Díky tomu, že kurs koruny pořád posiluje, což teda pro mě není celkově moc pozitivní (přivezu si prd), je tady elektronika trochu levnější.

Na bytě máme veselo. Pascal (Francouz) s Laurou (Finkou-teda teď má barvu spíš jako spálená Keňanka) se vrátili z Malty a pořádaj vykládaj zážitky. Holky korejský se předevčírem zničehonic děsně sťaly, když jsem si šel ráno přes obejvák na zahradu pro kolo - konečně spravený a funkční! - tak tam obě ležely na gauči totálně tuhý, já si říkal, co je, jestli nepotřebujou pomoct, a večer z nich vylezlo tohle. Začínaj se vybarvovat a to je dobře.

José, kterej pořád smrdí korunou, za mnou nějak v pondělí přišel, že by potřeboval ostříhat a jestli to umím. Já sedmilhář to samosebou neodmítnul - má přece tak rád Tima Burtona a tím pádem i střihoruký lidi - a pustili jsme se do toho. Je vidět, že je nenáročnej, páč mým výkonem (nejen strojek, ale i nůžky) byl kupodivu nadšenej. No je to lehce nedělejte z punka tupce styl, ale na ulici snad vyjít může.

Od tý doby na mě pořád tak nějak několikasmyslně (dvousmyslně je málo..) mrká a říká, že v pátek večer by dal pizza night. Tak nevím, jestli nemám čekat nějakou pomstu...

A já pádím domů konečně.. GMT 18:55 - no fuj! No zejtra pátek, víkend, pak dovolenka - takže juch!

Korejky v bikinách - foto, AIESEC

2008-03-03T00:01:00.016Z

Celej můj pobyt tady je vlastně stáž přes studentskou organizaci AIESEC. Wikipedia: "AIESEC je mezinárodní studenty plně řízená nepolitická nezisková organizace, která sdružuje studenty a čerstvé absolventy více než 800 vysokých škol v 95 státech světa."

Ten jejich program se mi líbil - po výběrovým řízení (jazykový testy, assesment centrum - to je takový dlouhý výběrový řízení.. oni takovejch anglickejch termínu používaj moc) následuje přípravnej kurz - teda spíš přípravná kalba - a pak dostane člověk přístup do databáze firem z celýho světa, který takovýhle "stážisty" hledaj. Pak už je všechno na něm.. Posílá mejly, životopisy, vybírá si, domlouvá se.

AIESECu někdo říká AIESEKTA. Studenti, kteří se stanou členy místní pobočky, pro ně (zadarmo) pracujou - a práce mají dost, stráví v kanceláři dost hodin tejdně - a taky jezdí docela často na víkendový školení (vypadnul mi anglickej termín, kterej pro ně maj.. jo už to mám - konference), kde se školej v manažerskejch dovednostech atp. - asi určitě zajímavý věci. I proto to možná někomu přijde trochu jako uzavřená komunita. Mně osobně jsou tak nějak ukradení, spousta z nich mi přišlo hoodně (možná až moc) ambiciózních, spousta jiných v pohodě. Vím, že pro mě by to nebylo - těžko říct, jestli je to dobře, nebo špatně - no na moje gusto se tam moc často hrajou manažerský teambuildový hry, dávaj americkým stylem palce nahoru a používaj anglický termíny (jako třeba teambuilding). Každopádně třeba holky z pardubický pobočky se chovaly úplně super, vždycky vstřícný, se vším pomohly (a pijou rum :)

Jedna z věcí, která k tomu pobytu samotnýmu patří, je to, že po příjezdu do cizí země tomu danýmu stážistovi zezačátku pomůže někdo z místní pobočky. Pomůže - to znamená, že je taková pomocná ruka při zařizování základních věcí - shánění bydlení, lítačky, pojištění, při založení bankovního účtu a tak podobně. Mě měl mít na starosti samotnej šéf tý místní pobočky (v Londýně je jich víc samosebou) - teda oni tomu říkají LCP (Local Comitee President) - Ind jménem Kunal. Tendle vocas - jinak se to říct nedá - se na mě slušně vybodnul. Věděl, že nemám sehnaný bydlení ani nic jinýho a že to asi nebude úplně jednoduchý to při práci (jako vidlák v novým městě) šéfovat, no chlapec byl very busy se zkouškama, jak mi napsal. No vemeno prostě.

Já se o sebe postarat umím, ale jednou to byla jeho povinnost, tak si to měl nějak zařídit. No jiná věc je, že jsem ho pak nijak neprudil a prostě jsem se staral sám. Mám se super, jsem moc rád, že jsem dostal díky AIESECu možnost takhle vyjet a jsem tady spokojenej, ale tohle mě trochu naštvalo - pan prezident to totál vypustil. Ozval se mi pak asi po dvou tejdnech (a to jsem původně měl bydlet u něj ty první dny), když už bylo všechno zařízený; no teď už zas nemám moc velkou chuť se s ním sejít já. Všude se asi najdou blbci a to i v týhle organizaci, která asi určitě funguje dobře, ale určitý lidi tam jdou možná jenom kvůli party a pro položku do životopisu. No ještě, že jsem klikař a potkal jsem hned zezačátku doktorku, dobrý lidi v práci atd. :) No ale tohle je asi moje jediná negativní zkušenost s AIESECem, jinak všechno klape, jak má.

No nic. Jsem nějakej moc seriózní dneska, ale tohle mi prostě leželo v hlavě. Proč todle celý píšu. Včera proběhnul můj první kontakt s dalšíma trainees (jak říkaj stážistům) - na to jsem se taky těšil, poznat nový lidi zase. Byl jsem si s nima zahrát fotbal a super - fotbal i lidi, samí sympaťáci. Tréning s kamarády z modré čtvrti na pardubický Benešovce a korejským áčkem i béčkem tady i snížená konzumace piva asi udělaly svoje, docela jsem i stíhal :) I něco dalšího (nějakej ten oviP) je domluvenýho, takže jsem rád a těším se.

Jedna z docela dobrejch funkcí u těhle blogovacích stránek je to, že si člověk může prohlídnout statistiky všeho možnýho - třeba i toho, na co kdo kliká - na jaký příspěvky a tak. Proto jsem si udělal (čistě pro svojí zábavu) takovej pokus a dal titulek tohodle příspěvku takovej, jakej je. Uvidíme .. :)

Leap day

2008-03-02T16:40:00.002Z

Nedělní odpoledne - je pyžamový... Angličani dneska slaví Mother's Day, no venku je hnusně (teda Emma to není), hlava lehounce poškozena včerejší akcí, nikam se nechce. Spolubydlící Donatelo spí (nečekaně), Korejky něco kuchtěj, Frantík s Finkou jsou na vejletu na Maltě.

Z našeho indickýho šéfíka je teda táta - přesně dle jeho plánu se mu narodil ve čtvrtek syn, ani nevíme jméno, napsal nám jen, že to je baby boy. Když jsem se ho úplně horlivě ptal, jestli bude kalba, tak koukal trochu nechápavě - no asi se to tam tolik nenosí.

Nevyšlo to teda s tím pátkem 29. února. Tomuhle dni tady říkaj Leap Day (něco jako přestupnej den). Jak jsem se od kolegyň dozvěděl, tak se k tomu váže jedna docela zajímavá tradice - je irská už někdy z 5. století. Jenom v tenhle den mohly ženy žádat muže "o ruku". Když chlap odmítnul, musel zaplatit pokutu (jakou konkrétně, to se asi lišilo - mně říkali o puse, jedný libře, nebo třeba novejch šatech.. císařovejch). Původně se to vztahovalo k celýmu přestupnýmu roku, ale chlapi samozřejmě prskali (moc pokut asi), tak se to zúžilo jen na poslední únorovej den.

Tady na BBC Radio 2 běžel celý odpoledne pořad, kde kvůli týhle záležitosti volaliy ženský svejm partnerům. Ženský v práci z toho úplně jihly, když chlap řekl Ano (teda Yes), no byly tam i opačný případy - trapas trochu. Samozřejmě proběhlo i hodně vtípků na tohle téma - nejvíc si jich užil hrdina výletu na rugby účetní Tony, kterýho všichni trvale upozorňovali, že radši ani nemá vycházet ven. Vyšel z toho bez pokuty kupodivu - ty Angličanky asi nemaj vkus.

Zemětřesení (prej včera). Dítě (prej zejtra). Letuška (prej nebude).

2008-02-28T01:40:00.009Z

!gnillaC nodnoL *
-------------------------------------------------------------
* hlavolam a slovní hříčka na ůvod.. pozn. aut.

Tož.. Anglii zasáhlo v noci na dnešek nejsilnější zemětřesení za posledních 25 let... Prej teda.. Dozvěděl jsem se to s asi 10 hodinovým zpožděním - i přesto, že centrum bylo kousek severně od Londýna (takže vlastně kousek od nás), tak my tady vůbec nic nezaregistrovali. No mělo 5.2 stupně (což asi není až tolik, ale taky ne zas tak málo), největší průšvih je poraněná pánev nějakýho 19 letýho kluka, kterej ležel v posteli zrovna a zřítila se na něj zeď - no kdo ví, co dělal :) Vlevo seismograf z novin pro ilustraci (teda mně třeba nic neříká..)

Indická manželka mýho indickýho šéfíka by měla zejtra porodit jejich první dítě (indický). Měla by - tak to aspoň plánuje můj indickéj šéfík, kterej má prostě rád plánování. My si z něj celou dobu děláme srandu, že to snad bude až v pátek (ušetřil by za dárky.. jen jednou za čtyři roky.. a navíc by mu ty narozeniny vždycky připomněly, že bude olympiáda).

No a zatímco se třeba tohle taky děje, řeším já svoje přízemní starosti vidláka v Londýně. Kromě těch tradičních (cena piva apod.) se teď vyvrbily i další. Protože výplata příjemně překvapila (juch!), tak se poohlížím po novým foťáčku (juch! II.) a taky po levnejch letenkách - takže bude nějaký to cestování snad (juch! III.).

Díky mý klasický klice se mi povedlo sehnat zpáteční cestu do Čech na půlku března za super cenu. Super cena znamená 26 liber včetně všech poplatků - prostě letenka sama o sobě je za dvakrát jednu penci, platím jen poplatky. Koupil jsem jí od irskýho Ryanairu, jedný z nejlíp rozjetejch nízkonákladovejech aerolinek. Tyhle společnosti (do teď jsem s nima nikdy necestoval) mají svojí strategii postavenou na úspoře nákladů a tím na možnosti nabídnout výhodný ceny. Tak třeba - přepravujou většinou z lehce odlehlejch letišť (např. z Londýna lítají jen do Brna) za lehce osekaných podmínek - co jsem slyšel, tak třeba míň stewardů či letušek (ou!), za jídlo se musí platit (no co se dá dělat), stejně tak za nápoje (ou!) a taky třeba jiný podmínky týkající se zavazadel - zdarma je jen příruční, všechno další se platí. No uvidíme, hlavně, když to poletí a doletí :)

Taky zrovna RyanAir je moc dobře rozjetá firma - pod tímhle odstavcem je graf (kurňa, teď už to vypadá skoro jako nějakej matematickej elaborát - samej graf :) s počtem zákazníků, který přepravěj v daným roce - plánovanejch padesát miliónů na rok 2008 už je pěkný číslo. Lítají do 26 evropskejch zemí a už třeba taky do Marrakeche nebo Fezu v Maroku - že by ? :)

Další takováhle zajímavá společnost (např. aupair gang doporučuje) je EasyJet, ale taky nemám zkušenost. Lítají přímo do Prahy, ceny jsou podobně příznivý - čím dřív člověk objedná, tím líp samosebou.

Údajně hodně dobrá stránka, která nabídky těhle levnejch společností porovnává je SkyScanner.net. No já šel přímo po RyanAiru, takže nevím.

Teď tady koukám na to, že tenhle únor byl - teda vlastně ještě je - v Anglii nejslunnější od roku 1949 (to znamená, že v něm bylo zaznamenanajech nejvíc slunnejch hodin - do teď 121) a taky je nejsušší za posledních 10 let. No mohlo by to vydržet i do března, kterej se zatím rýsuje moc dobře! Teď tady chci ještě pořešit cestu s Ryanem do Dublinu, ale stránka přetížena... Aspoň na chvíli by zas až tak úspěšný bejt nemuseli, safra :)

Příspěvek plný klišé

2008-02-23T23:19:00.001Z

No a je po víkendu: ten zase utekl. (klišé č. 1)

V pátek nás - to znamená korejskou spolubydlící Sony - todle jméno se dobře pamatuje! - a mě - vytáhnul můj želví spolubydlící José do baru, kde o víkendech pracuje. Docela dobrej podnik, pivo pro V.I.P. (= třeba taky nás) zadara, dost novejch tváří, takže v pohodě večer. Hodně příjemně působěj ty Josého známý z Jižní Ameriky, klasika latino: užvaněný, nic moc neřešej. Lehce mě zaskočila Češka z Ostřetína za barem, která dělala pardubickej gympl. Svět je malej. (klišé č. 2)

22. 2. Zigfrid Bar

Po sobotním zevlingu proloženým lehkou dávkou športu jsem se v neděli (konečně!) vypravil na vyhlášenej bleší trh Brick Lane Market. Ten je v západní části Londýna a když mi všichni předtím říkali, že tam seženu cokoliv, tak měli asi fakt pravdu. Kola (zaručený čórky dle cen), boty (zaručeně jetý dle vzhledu), pytle do odpaďáku či kartáčky na zuby. Ale taky třeba starý krásný komiksy a knihy nebo pěkný originální trika. No dvě hodiny tam člověk stráví ani neví jak. Pak ještě Museum of Science a hurá zpět na sever.

Zátiší s ožralou (autobusová zastávka.. ožralou je míněn ten spodní pán)

Teď vážnějc, ale nějak mi to teďka leží v hlavě (asi proto, že o tom posledním případu se tady všude mluví a píše). Komunity jsou fenomén dnešního Internetu. (klišé č. 3) Ale fakt, i když to je profláklý klišé č. 3, tak mi to tak za poslední krátkou dobu minimálně podle tří příkladů taky přijde.

Mládkova mánie v Polsku - všechno začalo díky Jožinovi na YouTube
Po půl roce od uvedení svejch písní na svým profilu na komunitním serveru MySpace se dostala zpěvačka Kate Nash na první místo britský hitparády (a vyhrála cenu na Brit Awards třeba taky). Nebejt tohodle serveru, měla by to minimálně mnohem složitější. Její písničky tam zaujaly jednu známější zpěvačku, která ji uvedla ve svejch oblíbencích - no a už to jelo.
Pro mě totál nepochopitelná a hodně smutná aféra, která se tady všude probírá. Už 17 mladejch lidí (hodně mladejch lidí, většinou teenagerů) z městečka Bridgend ve Walesu či jeho blízkýho okolí, kteří většinou hodně aktivně používali komunitu Bebo (obdoba Facebooku) a hodně z nich (píše se o 10) se přes něj znalo, spáchalo za poslední rok sebevraždu. Policie říká, že za tím může bejt "touha po získání nesmrtelnosti na Internetu". No moc smutná věc, kterou mi hlava vůbec nebere ...

No nic.

Zátiší s dírou (Tate Modern - galerie moderního umění)

Dva zajímavý novinový titulky se vztahem k UK:

Tesco chce v Británii omezit nabídku levného alkoholu (ajaj)

Lotyšský ministr označil Brity za prasečí národ (na každém šprochu...)

Poprvé na rugby.. teda Poprvé na rugby union vlastně

2008-02-23T13:18:00.027Z

Minulou sobotu mě vytáhli kolegové z práce na rugby. "Kolegové z práce", to znamená (na fotce níže zleva): Graham a Huw ze správy budov a zařízení, účetní Tony, pak je tam vidlák jeden, Colin z personálního (pohodář největší, ten to celý spískal) a můj šéfik Jatin.

Sraz byl v jednu odpoledne na nádraží Waterloo. Účetní Tony (červená bunda) hned po příjezdu překvapil dotazem, kde je nejbližší hospoda, že by si rád dal pár Guinessů před zápasem - výkop byl ve tři. Sranda vidět ty lidi takhle mimo práci :)

13.05 (nádraží Waterloo) Účetní Tony: Dal bych si nějaký Guinessy!

Samozřejmě o rugby jsem nevěděl skoro nic kromě toho, že se to tam dost mydlí, Angličani to hodně prožívají, minulej rok vyhrála JAR mistrovství světa (finále proti Anglii právě .. aspoň jsem si je mohl dobírat) a jinak celkem kulový. Tak jsem se jako správnej vidlák vyptával a vyptával..

Označení rugby se tady používá pro dvě různý hry - nebo spíš dvoje různý pravidla: rugby union a rugby league. To první je "klasický" rugby, který se hraje v Evropě, rugby league je populární hlavně na ostrovech. Je mezi nima rozdíl v několika pravidlech - základ je to, že to první hraje 15 hráčů, to druhý 13, ještě tam jsou nějaký detaily, který jsem nepochytil.

13.30 (nádraží Twickenham, po příjezdu) Účetní Tony: Tak kam půjdem??? Moc času nemáme!

Rugby league byla na začátku v Británii i Austrálii sportem hlavně pro dělníky, takže hráči na vysoký úrovni byli od začátku placení - protože třeba horníci přicházeli sobotním zápasem o možnost vydělat peníze. Union byla ze začátku pro všechny úrovně amatérská, hráli ji lidi ze "střední vrstvy", kteří normálně pondělí-pátek pracovali, takže víkendy měli volný. Samozřejmě dneska už jsou i tady hráči na vysoký úrovni profíci. Populárnější je rugby union - 1.5 milionu registrovanejch hráčů (uff). Pořadí kolektivních sportů podle popularity v UK je fotbal, kriket, rugby union, rugby league.

My teda vyrazili na zápas anglický ligy v "rugby union", která se jmenuje příznačně - Guiness Premiership (ať žije pivko). Hráli Harlequins (londýnskej klub, asi sedmej ve dvanáctičlený tabulce.. no hraje za něj i někdo z nároďáku údajně, tak nebudou tak zlý.. teď byli nějak v háji) a Worchester (jedenáctý.. když jsem říkal, že tak u nás říkáme omáčce do jídla, tak je to překvapilo trochu).

Zápas se hrál na stadion(k)u Harlequinů, kterej se jmenuje Stoop (po bývalým hráči), má kapacitu 13.000 diváků (akorát řekl bych.. bylo plno.. příjemná atmosféra) a je situovanej v Twickenhamu na jihu Londýna (asi dvacet minut vlakem.. je považovanej za jakýsi domovský místo anglickýho rugby). Hned vedle se tyčí obří krásnej národní rugbyovej stadion (největší v UK) pro 82.000 lidí, kde se hrajou zápasy anglickýho národního týmu, finále pohárů (třeba klubovýho evropskýho Heineken cupu - ať žije pivko podruhý) a důležitý ligový zápasy, no hráli tam třeba taky U2 a je tam muzeum rugby.

14.00 (v hospodě) Účetní Tony: Nevíte, jestli maj na stadionu Guinesse??

No dostal jsem teda po cestě základní informace a po příjezdu jsme se odebrali probrat sestavy mužstev, taktiku a podobný věci (ha) do jedný místní putyky. Účetní Tony nás neustále popoháněl, že "ještě jedno" - no babka ho vypustila, tak si to chtěl užít :) Po hodinové důkladné přípravě jsme vyrazili na stadión. Překvapilo mě, že to vypadá jako vyloženě rodinnej sport, spousta dětí a komplet rodinek, po hooligans ani stopy.

14.45 (stále v hospodě, výkop - nebo výhoz? - za 15 minut) Účetní Tony: Rychle, dáme ještě jedno!

Hra jako taková se mi (kupodivu.. vždycky jsem si říkal, co na tom kdo má) docela dost líbila. Hrajou se dva poločasy po čtyřiceti minutách, na každý straně teda 15 hráčů - některý vypadaj jako venkovský strejdové - člověk by je na profesionály v rugby vážně netipoval, některý nabouchanci, jiný hubený sprinteři - prostě spousta různejch typů hráčů. Má to spád, nefilmuje se tam, lidi furt fanděj - hlediště samozřejmě pár kroků od hřiště. Konečný skóre: Harlequins-Worchester 36-15.

15.20 (20. minuta zápasu) Účetní Tony: Chce se mi čůrat ... Dá si někdo pivo ??

Nu, po zápase je třeba probrat sestavy a hru samotnou, takže jsme zamířili do původní pivnice. Tam nás Tony vymetl v kulečníku a vyrazil domů - byl to prostě jeho den. Když začal můj celkem asketickej indickej šéfík tančit s tágem a říkat, "jakej je todle skvělej teambuilding", tak bylo jasný, že odpoledne se vydařilo.

21.30 Účetní Tony (po vítězným kulečníku): Yeah ...

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) III - vopice, popina a Piotr Korzenowski

2008-02-20T22:40:00.021Z

Arctic Monkeys - Brianstorm
1. v UK Indie Chart - květen 2007

Goldfrapp - A & E
10. v UK Singles Chart - únor 2008

Piotr Korzenowski - Kurwa
1. při hledání výrazu "Polacy v UK" na YouTube.com

Nejprodávanější singly v UK za rok 2007: první je vítězka X-Factor UK za rok 2006 (Leona Lewis .. neznám .. singl Bleeding love), pak něco profláklýho (znám! pche) a čtvrtej je vítěz tý stejný soutěže z roku 2007 (Leon Jackson .. pro změnu též neznám.. singl When you believe), na to čtvrtý místo se dostal za dva tejdny prodeje. To jsem zvědavej, co to vyprdne u nás.

Hastings - móře, kontraband i telenovela

2008-02-17T21:30:00.006Z

Jsem teď nějakej zabržděnej nebo co, takže pozdě, ale přece: Minulá sobota, vejlet k móři..

klik pro zvětšení

Hastings je město asi stejně velký jako Pardubice (kolem 100.000), který mi přišlo jako takovej menší Brighton. Je (prej) známý Bitvou u Hastings (když jsem v práci řekl, že nevím o co jde, tak koukali jak z jara.. no prej 1066 a vyhrál Vilém Dobyvatel..). Dlouhou dobu to bylo rybářský městečko, zaujalo mě, že místní pobřeží bylo hodně oblíbený pašerákama a je tomu tady přímo v těch původních místech - jeskyních a tak - věnovaný muzeum (viz. docela pěknej web), který je údajně hodně zábavný, ale bohužel jsme ho (zevláci) nějak nezvládli. Žije tam třeba taky objevitel nebo spíš stvořitel takovejch "kousků" jako Spice Girls či Pop Idol (alias American Idol či Superstar naše) - no nepotkali jsme ho, takže zas nic.

Na prvním snímku je v pozadí kyperskej playboy - intelektuál.. už si brousí drápy

Vypravili jsme se tam v sobotu ráno se skvadrou asi 15 Čechů a Slováků vyzbrojeni pikslou s jídlem (ala vidlák.. jen řízky chyběly), lahvovým Budvarem a nekvalitním červeným vínem s ještě míň kvalitní colou (vynikajicí mix) - prostě když pašerácký město, tak to přece chce nějakej ten kontraband, že. Po příjezdu na místo (vlak krásně tichej a rychlej) jsme vyrazili na pláž, kde jsme setrvali další asi dvě či tři hoďky - vzdalovali jsme se vlastně jen do blízkého Wine shopu. Město bylo příjemně poklidný, místní si užívali víkend na pláži - bylo krásný úplně jarní počasí, asi 15 stupňů.

Na obou snímcích vpravo je kyperskej playboy - intelektuál

Po chvíli na nás (teda na holky) začal hodně okatě zírat nedaleko sedící asi čtyřicetiletej přičmoudlík, ze kterýho se vyklubal Kypřan, kterej se "právě rozešel s dlouholetou přítelkyní, která je v podstatě mentálně zaostalá". Po tomto hezkém úvodu začal do holek hučet - nejdřív říkal, že je umělec, nakonec z něj vylezlo, že je malíř pokojů (ono ono vymalovat pokoj to je umění, to vo tom nic) a spoluvlastní kavárnu. No my toho podle využili a za vědomí, že se bude jistě chtít vycajchnovat, jsme se od něj nechali dovézt do marketu pro další (jak jinak než nekvalitní) červený víno a nějaký jídlo.

Pak jsme se konečně pohnuli na místní "hrad" - teda nevím, proč tomu tak říkaj, je to klasická zřícenina - ale s moc pěkným výhledem a okolím. Podivína jsme se po nějaký době elegantní fintou zbavili a šli šmajdat do přístavu, fajne to bylo. Alkohol v krvi všech pracoval, no celej den byl zakončen scénama jak vystřiženýma ze soap opery či telenovely (cenzura nutná .. místní aupair gang je takový malý Beverly). Jeeště, že bydlím s Venezuelcem, kterej s tímhle žánrem vyrůstal a má s ním tolik zkušeností, vše mi vždy může vysvětlit :) ...

No, vejlet dál za hranice Londýna po víc než měsíci se rozhodnopádně vydařil. Jen houšť..

Rok krysy

2008-02-17T10:20:00.010Z

Minulou neděli se tady v centru města slavil čínskej novej rok - Rok krysy. Když jsem se tam (s pořád ještě trochu ovíněnou hlavu) jen v mikině vypravil (venku 15 stupňů), tak mi to vážně nepřišlo úplně na silvestrovskou oslavu.

Protože jsem o tomhle celým - proč se to slaví teď a jak - a vůbec - věděl lautr kulový, tak jsem se dočetl, třeba taky že (určitě jsem něco zkomolil nebo zmotal..):

oslavy trvaj od prvního dne jejich prvního lunárního měsíce celkem 15 dnů (krásná to tradice!),
pro Číňany je to nejdůležitější svátek roku,
spolu s nima to slaví např. Nepálci, Mongolové, Korejci (toho jsem si všimnul i na bytě), Vietnamci (že by i ve Valech v tržnici byl ohňostroj? :) a spousta dalších sousedů Číny, Japonci se trhli a slavěj to "normálně" 1. ledna,
1. den novýho roku by měli navštívit nejstarší členy rodiny, 2. den svoje rodiče, 3. a 4. den další příbuzný a kamarády a 5. den jedí nějaký svoje tradiční knedlíky ("knedlík!" - "nok!") - až do patnáctýho dne maj různý tradice,
Jak na Nový rok, tak po celý rok - to říkají i oni,
štěstí by mělo přinést nechat na Novej rok otevřený okna, dveře a zapnutý světla,
smůlu může zapříčinit, když si někdo první den v roce oblíkne bílý nebo černý oblečení, koupí si knihu (zajímavé ..) nebo umeje hlavu (takže já jsem letos v klidu :),
zaujalo mě taky, že oslavujou "Money God" - boha peněz.

Money God

Hlavní program se odehrával na Trafalgar Square (o kousek dál byl jednou za hodinu ohňostroj). Většina lidí tam byla určitě ne-asijská, anglický rodinky v těch klasickejch čínskejch rudejch hábitech, který tam všude prodávali, vypadaly docela zajímavě. Na pódiu se střídaly různý jejich (asi) známý soubory a tak, uváděla to nějaká čínská histerka, no asi jsem barbar, ale ty jejich tanečky s drakem a podobný vystoupení mi nic moc neříkají. Ve 12.30 přijel Money God osobně, no nejvíc mě zaujala mladá houslistka a taky nudle (ale kam se hrabou na pardubickýho pana Hu).

Celá akce mi přišla hlavně jako jedna velká reklama. Všude billboardy s Bank of China, čínský pojišťovny, restaurace a podobně. Touhle novoroční oslavou tady začíná dvouměsíční akce China in London, v rámci který se budou konat různý divadelní představení, promítání filmů, prezentace a tak. Souvisí to taky s tím, že Peking a Londýn navázali jakousi spolupráci jako dvě po sobě následující olympijský města. Potrvá to do 6. dubna, kdy tady bude olympijská pochodeň.

oslavy Čínskýho Novýho roku - 10. února 2008

Po cestě z týdle oslavy jsem narazil na obří tlačící se dav hlavně mladejch lidí s foťáčkama, takže v úvahu nepřipadalo moc možností - buď nějaký velký slevy (ale polštinu jsem tam neslyšel), nebo v dohledu celebrity :) Jako správnej paparazzi jsem se teda do davu přidal a začal se taky tlačit. No dozvěděl jsem se tam od někoho, že se zrovna předávají za rohem v opeře britský filmový ceny Bafta (takový klišé je, že to je britská obdoba Oscarů.. udělujou se už od roku 1947 a celkem dost to tady prožívají) a pár metrů před náma je červenej koberec, po kterým tam hosti přicházej. Nevydržel jsem tam dlouho, takže jsem viděl akorát jednu limuzínu, ze který vystoupil mně neznámej plešatej chlapík s mladou slečnou (všichni nějak moc řvali u toho, ale to mohla bejt davová psychóza). Zajímavý, že dávaj i 9 cen (za scénář, zvuk, technický zpracování a podobně) třeba v kategorii počítačovejch her.

Dočetl jsem se pak, že to vyhrály třeba tydle filmy:

Film roku: Atonement (Pokání) - nic mi neříká
Nejlepší režie: No country for old men (Tahle země není pro starý) - viděl jsem, skvělej! Cenu za nejlepší hereckej výkon v tomhle vyhrál pro mě do tý doby neznámej Javier Bardem - no v tomhle filmu krásně ujetej vrahoun :)
Nejlepší scénář: Juno - o tom se tady teď všude rozplývají
Animák roku: Ratatouille (.. alias Rok krysy podruhý..)

Pracoviště, bydliště, kaliště

2008-02-15T00:45:00.006Z

klik pro zvětšení

Neuměle jsem vyznačil, kde dělám, bydlím či kde se dobře kalí. Mapka takhle sama o sobě asi nic moc neřekne. Takže.. Pracuju v úplným centru v Holbornu. Je to oblast plná finančních institucí - bank a tak, ale taky právnickejch kanceláří, známej trh Covent Garden (s jedním šíleným "kouzelníkem", kterej tam pořád valí svojí show.. to se musí vidět) tam je, British Museum, jeden z královskejch soudů (specializovanej na rozvody) či redakce novin - spousta lodnýnskej periodik tady dokonce vznikla. Žil tu třeba Charles Dickens. U jedný velký třídy - Kingsway - dělám já, další (High Holborn Road) vede k Oxford Street (nákupní ráj) a třetí (Strand) ke Trafalgaru. No je to dobrý místo, všude to mám kousek. A že tu je těch úředníků a businessmanů vážně hodně je fakt vidět i na ulici, zas tolik lidí bez kvádra (jako jsem třeba já, vidlák) tu člověk v průběhu všedního dne nepotkává.

Bydlím teď nahoře v Camdenu - v městským obvodu (nebo spíš okrsku, anglicky to je borough.. jeden takovej okrsek se jmenuje Borough - okrsek jménem Okrsek.. kurňa to jsem zase odbočil :), kterej se tak jmenuje. Není to přímo u stanice Camden Town, která je tak známá svým trhem se spoustou stylovejch věcí a činorodých černých chlapců - obchodníků ("skuuuunk", "mushrooooms" .. to tam vždycky slyším ze všech stran). Zrovna teď ze soboty na neděli část tohodle trhu hořela, no už je všechno zase v pořádku, aspoň mně se to tak zpovzdálí a v přítmí zdálo... Mám to tam tak dvacet minut pěšky.

První bydliště (u paní doktora) jsem měl na jihu na Elephant & Castle. Dost lidí mi tuhle čtvrť hanilo, ale mně se tam líbilo, bylo to tam takový živý a je tamodsud výborný spojení do centra. Londýn je rozdělenej na zóny, úplný centrum je jednička, já teď bydlím na začátku dvojky, takže pořád dobrý.

No a druhý dobrý místo na zábavu (kromě Camden Townu), který jsem zatím objevil (a na mapce vyznačil), je Old Street - hospod a klubů tam je nepočítaně. Něco podobnýho mi dnes doporučil spolubydlič Korejec June, ze kterýho se vyklubal (když už teda vyleze z pokoje) fajn člověk, a je to Leicester Square.. Tak možná tento víkend.. :)

Právě jsem dokoukal fotbal Slavia - Tottenham, nic moc teda. No zrovna dneska uveřejnili tady v novinách tabulku fotbalovejch klubů světa podle příjmů a Tottenham je jedenáctej (příjem 100 mil. liber za minulej rok), takže oni to maj naši kucí těžký. No třeba se Vláďa uzdraví ("Vláďa Šmicer dovede Slavii k titulu" ... pozn. aut.) a tady jim to příští tejden vrátěj :)

Největší česká kytarová kapela

2008-02-09T00:21:00.001Z

Vždycky, když se tady v novinách nebo jinde objeví nějaký info o čemkoliv českým, tak zbystřím a zajímá mě, co přesně se tam objeví. Kromě asi 10 oslavnejch ód na Petra Čecha (píšou tady o něm snad víc než u nás.. no je to pašák) jsem v poslední době zaregistroval pozvánky na koncert Chinaski. Ti tady zahráli minulej čtvrtek v klubu Cargo. Měli to vždycky zajímavě formulovaný. Tak třeba zmínka o tom, že kapela "dostala v roce 2005 cenu Allianz za nahrávku roku" - já ani nevěděl, že nějaký ceny Allianz existujou! :) Nebo konstatování o "největší český kytarový kapele". No na tohle má asi každej svůj názor, mohla to bejt fajn akce, já to každopádně tipuju na největší sraz českejch au-pairek v Londýně :)

Mise pokračuje

2008-02-07T21:56:00.001Z

Je to přesně měsíc (a 16 hodin), co jsem sem spolujízdou nevyspalej a s mapou v ruce dorazil. Po počáteční vykulenosti kombinovaný se zvědavostí se dostavuje čím dál tím víc pozitivního. Taky jsem cestou do práce začal poznávat stejný obličeje, u silnice se rozhlížím (i když po lehkým váhání) nejdřív vpravo, moje angličtina se zlepšila o 2.3 procenta (zhruba.. možná se přeceňuju), moje povědomí o výrobcích firmy Tesco se ~~zlepšilo~~ zvýšilo třikrát (zhruba.. možná se podceňuju).

Musím teda po tom měsíci konstatovat jednu důležitou věc... Místní jezděj pořád stejně zláštním způsobem - v protisměru. Takže tu zůstávám, mise pokračuje.

Poprvé jsem taky navštívil nějakej místní klub - konkrétně dnb večer v Herbalu u Old Street (čtvrť vyhlášená právě klubama a hospodama.. pěkne to tam proudilo) minulej pátek. Celkově fajn večer - menší klub s dobrým zvukem, veselým osazenstvem a ruskou ochrankou. Pomalu se smiřuju s tím, že když člověk vyráží o víkendu do víru, tak utratí (někdy víc, jindy míň) nechutnou sumu peněz, no ale přepočítávání je naprd. No a díky únavě a mikrospánku (asi 45 minutovým..) v nočním spoji jsem si na závěr večera dokonce neplánovaně prohlídnul severozápadní Londýn.

V neděli jsme pak po lítém tenisovém matchi na jihu Londýna místo původně plánovanýho Wimbledonu zašli do marketu, nakoupili nápoje a zamířili do parku. A pak na pivo do pubu se svérázným hospodským (foto - prostřední řada, vpravo), kterej mi úplně seriózně nabídnul práci šéfkuchaře v jejich nefungující zaprášený kuchyni. Ségry narozky jsem teda oslavil aspoň takhle.

3. 2. 2008, Sydenham, jižní Londýn. Akce: Vypustíme Gina z lahve

Zejtra odevzdávám svůj první větší úkol v práci, takže teď byl a ráno ještě bude lehkej fofr, no už aby byl radši víkend - čeká mě vejlet k móři do Hastings a taky oslavy Novýho roku - toho čísko-korejsko-asijskýho nebo kdo to vlastně všechno slaví - dnes jsem dokonce dostal novoroční smsku :). Howgh.

Gumovník

2008-02-05T09:44:00.001Z

Snad každej cizinec (vidlák), kterej dorazí do Londýna, je při dotazu na bydlení nebo práci odkázanej na stejný místo - na stránky Gumtree (v překladu gumovník.. zvláštní název teeda.. proč to tak pojmenovali, to netuším, ale vlastně proč ne..). Původně byla určená hlavně pro Australáky, Novozélanďáky a Jihoafričany (neboli Aussies, Kiwis a Saffas, jak jim tam všichni říkaj), ale rozšířilo se to i mezi ostatní - asi i potom, co začala po rozšíření EU invaze východoevropanů - hlavně polských bratrů. No řekl bych, že tam teď už chodí i hodně samotnejch Anglánů.

Základní sekce jsou teda bydlení a práce, ale jsou tam i různý diskusní fóra, inzerce na prodej všeho možnýho, nabídka různejch služeb nebo člověk třeba může sehnat parťáka na tenis. Je to přehledný, jednoduchý. Prostě pro někoho, kdo přijede do novýho místa a nikoho tam nezná, to je výborná věc. Všechno je pro běžnýho uživatele (vidláka) zdarma, za určitý inzeráty platí třeba jen realitky či pracovní agentury. Je zajímavý, že maj fakt docela výsadní postavení - o ničem jiným jsem od nikoho neslyšel. Každej prostě řekne: Sháníš bydlení? Gumtree..

Sám jsem to nejvíc procházel na začátku (dávno již tomu .. :), když jsem sháněl nějakej ten house share. Určitý inzeráty mě pobavily. Tak třeba hodně často se tam objevuje inzerát, kde "zajištěný muž britské národnosti ve středním věku" shání "mladou spolubydlící české národnosti". Český holky, no, to je marný. Nebo. "Nabídka bydlení pro gaye, i bisexualita tolerována. Kompletně gay byt. Děkujeme." Další: "Vegan shání spolubydlící. Veganství není vyžadováno, ale v bytě je zakázano upravovat, pojídat či skladovat jakékoliv masné či mléčné výrobky." Inu, zajímavé věci někdy.

Každopádně se tahle stránka, která původně začínala jako menší komunita (rozjeli to vlastně jako vedlejšák dva bejvalí finančníci), hodně dobře rozjela. Jen na anglickou verzi (jsou už i třeba v Austrálii, Hong Kongu nebo třeba Polsku) chodí asi 300.000 lidí denně a podanejch je víc než 100.000 novejch inzerátů tejdně. No a i protože to koupil předloni eBay, tak je vidět, že to už je určitě dobrej byznys :). A hlavně to vážně dobře funguje...

Tak že by česká obdoba? Adresa Gumovnik.cz je volná (ha).

"Náš" dům - fotodokumentace

2008-02-02T18:54:00.000Z

Zleva doprava, odshora dolů:

eine Cedule
náš vchod a před ním motorka, o který nikdo neví, komu patří
náš pokoj (těsně před úklidem)
kuchyň (těsně po úklidu)

klik na obrázek pro zvětšení

jeep s propíchanejma gumama, kterej nám tu stojí, a nikdo neví, komu patří
pohled z obejváku chodbou na vchod
lihové nápoje
můj "zánovní" bicykl na zahradě, kterážto - ač takhle nevypadá - přímo vybízí k pozdějším grilovačkám

klik na obrázek pro zvětšení

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) II

2008-01-31T21:38:00.000Z

Titulek klame.

Tyto hity nejsou až zas tak úplně oblíbené Brity. Vlastně vůbec.
Nejde o hitY (v množném čísle), ale pouze o jeden kousek.
Tento jeden kousek vůbec není hit.

Nepravdivost titulku je kompenzována báječnou kvalitou záznamu*.

Brity obzvláště oblíbená pasáž začíná na 02:36*.
__________________________________________________
* další částečně klamné informace... pozn.aut.

První koco

2008-01-28T22:59:00.000Z

Víkend? V pátek po práci pár pivek, grilovaný (ne Tesco) kuře a mojito od Finky na bytě.. Taková pohoda. A pak poslední hraný Ninja Turtles, což mě spolehlivě uspalo :). A v sobotu nejdřív nějakej ten šport a pak jsem měl sraz se třema krajanama - dva au-pair (jedna ó-pérka a jeden ó-pér) a jeden web designer, co tu maká. Samozřejmě, že záměr byl jít do hospody. Nejdřív jsme teda stáhli poslední plechovku a pak hurá do víru. I když Budvar si nedávám ani v ČR tak tady jsem podlehl davu a vlasteneckýmu cítění a dal jsem si ho. No pak ještě další (atd.) a ráno slušně pobolívala hlava. No jednou to přijít muselo :). Pobavil mě číšník, kterej na brblání Jury ó-péra "tak kolik chceš za tudle sviňu" odpověděl bez váhání "three pounds twenty" :). Asi jsou na nás Čechy speciálně vyškolený. No každopádně to bylo fajn a jsem rád, že jsme zašli.

V neděli byla ta kultůůra (viz. níže) a pak Camden Market (o víkendu neskutečně natřískanej..).

Czesko-Slovensky SHOP.. no nezní to kouzelně?

Hiro Nakamura

Dostalo se mi taky té cti přečíst si úplně první vydání jednoho komiksu o obojživelnících (název už tady nechci opakovat). José (když zrovna nespí) si dal zřejmě za úkol mou osvětu v této oblasti :)

Posvátný první číslo v igelitový obálce

Vidlák v galerii

2008-01-28T21:53:00.000Z

To, že je tady vstupný do velikýho množství muzeí a galerií zadara, vyláká za kulturou i vidláky. Říkají (teda říkáme) si pak, že by byla fakt škoda to nevyužít a navíc je mají většinou parádně udělaný. Tak jsem tudle neděli vyrazil do National Portrait Gallery kousek od Trafalgar Square. Dočetl jsem se, že tam měsíčně přijde asi 150.000 lidí, takže jim asi tendle tah, jak taky lákat do Londýna turisty, dost dobře vychází

Stejně jako při všech předchozích návštěvách kulturních zařízení tady (teda nepočítám pohostinství) jsem ani tentokrát nestihnul projít celou budovu - zaseknul jsem se u fotek (jinak tvoří většinu kreslený portréty). Tři, který mě tak nějak zaujaly (nejvíc jsem si je potom pamatoval), prdnu i sem.

Každej rok tam udělujou asi dost prestižní Photographic Portrait Prize. Vloni to vyhrála tahle fotka.

Je nafocená ve Rwandě a je na ní 37 letá (HIV pozitivní) máma a její dvě dcery. Jedna z nich byla zplozená z lásky ještě v manželství, druhá (ta, kterou drží v náručí) po znásilnění při masakru, kterej tam probíhal v roce 1994 a při kterým byl taky zabitej její manžel.
(stránka toho fotografa)

Další je portrét - teda vlastně portréty - Churchilla z druhý světový války. Jsou dva. První, zamračenej (prostě dělal nejdřív fóry) je určitě známější, mně se to líbí vedle sebe s tím druhým, kde už povolil a usmál se. A z fotografa, kterej to spáchal (v tý době mu bylo jen lehce přes třicet), to udělalo rázem člena první ligy.

Třetí je taková bulvární a docela jsem se pobavil u jejího popisku. Je na něm nějaká Christine Keeler, bejvalá anglická modelka a lehká děva. Ta to ve svých devatenácti letech (v roce 1961 - už jako máma ročního syna) táhla s britským ministrem obrany a zároveň taky (v době těžký studený války) se sovětským atašé. Takže to byl slušnej skandál a dokonce podle toho byl natočenej film. Ona pořád žije a asi před pěti lety dokonce vydala paměti :) . Docela bych jí chtěl vidět teďka.

Aňo

2008-01-24T20:00:00.000Z

Můj pobyt v novým domě se zdárně vyvíjí. Spolubydlící - Venezuelan José - je fakt vášnivej fanda Ninja želv a filmů Tima Burtona (někdy mi přijde malinko jako postava z nějakýho jeho filmu :), ale je v pohodě, sympaťák! Občas mě teda překvapí. Např. před chvílí mi řekl, že má za sebou plastiku nosu (no nějakou tam má prej skoro každej..). Nebo předevčírem přinesl domů asi 7 malejch figurek postaviček z pohádek, přitom původně "šel jen pro Donatela". A často kouká taky na přírodopisné filmy na youtube (hledá většinou "bellas de venezuela" - to jsou taky první španělský výrazy, který mě naučil).

Venezuelské pivo (údajně nejpopulárnější) s venezuelskou děvou na plechovce... inu, jiný kraj, jiný pivní plechovky. Za plechovkou jsou vidět Ninja Turtles (na monitoru) a nepřátelé Ninja Turtles (na plakátu).

Holky korejský se lehce straněj, ale jsou moc sympatický. Korejec snad vůbec nevylejzá z pokoje, já ho za celej tejden nepotkal. Maďar nezklamal a vážně to je kalič, furt mluví o pitkách, který byla "fackin awesome". A Francouz? To je šéfkuchař tady v restauraci, ale fakt klasickej. Jak z reklamy na nějakou pizzu, úplně ho vidím v tý kuchařský čepici a zástěře. Finka? Furt vysmátá. Snad jediná problematická věc tady je koupelna. Takže hoši s elektrickými strojky (jako např. já) se holí v pokoji nad novinama. Druhej zádrhel - mám rád horkou sprchu (a kdo ne..). Ale tady třeba zničehonic přestane téct voda a vzápětí to pustí úplně ledovou :) .. No hroznej šok vždycky.

Péťa na titulní straně

Co jsem teď zajímavýho navštívil? Parádní byla Tate Modern (galerie moderního umění). Jo a taky třeba Brixton. Tam jsem si připadal skoro jako v Amsteru.. ze všech stran černoši a "skunk skunk, mushrooms, you want maaan?". No teď o víkendu se zas někam chystám(e), už se těšim. A taky nějaký to pivko asi - s tou kulturou se to zas nesmí přehánět.

Jo a taky jsem pochytil něco z korejštiny na fotbale. Slovíčka jsou to složitá.

offsido [ofsajdo] = postavení mimo hru
foulo [faulo] = nedovolený zákrok
heado [hedo] = hlavička
anjo [aňo] = zdar

Mind the gap

2008-01-23T20:23:00.000Z

Mind the gap (něco jako "Pamatuj na mezeru") - to není jen název 18. alba německýho postrachu jménem Scooter, ale hlavně hláška, která utkví v paměti asi každýmu, kdo jel v Londýně metrem. Už skoro čtyřicet let tady tahle nahrávka běží při příjezdu do stanic v centru, takže jí fakt člověk nemůže přehlídnout (teda přeslechnout). Ze začátku mě to celkem iritovalo, jak jede furt dokola (chtěl jsem napsat sralo, ale to se nehodí), ale teď už jsem si na to zvyknul a vždycky se u toho usmívám až přiblble tlemím, když to slyším. A ono to jede fakt skoro furt..

Zavedli to proto, že řidiče už to nebavilo číst (to jsem hodně zjednodušil :).. No ale v podstatě jo, předtím to četli oni kvůli tomu, že v těch starších stanicích je ten kraj nástupiště oblej, zkosenej, není úplně kolmej k nástupišti samotnýmu, a při vystupování z metra se tam staly nějaký úrazy. No hraje to i ve stanicích, kde ta mezera není skoro žádná a bylo by umění se tam nějak dostat :) .. Po tom, co to bylo možný pouštět, to teda nejdřív namluvil nějakej neznámej anglickej herec, kterej ale trval na vysokejch honorářích - tím možná přišel o svoji životní roli, tak to nakonec namluvil (a některý stanice tudle nahrávku používaj ještě dnes) sám majitel firmy (zvukař), která tu nahrávku pořizovala. Dneska se používaj už i záznamy hlasů dvou jinejch herců.

Vypadá to asi takhle ..

Je to takový krátký a pádný, že to pak vždycky nemůžu dostat z hlavy. Dokonce jsem se dočetl, že už se tím inspirovaly i metra jinde (Toronto, Hongkong, Singapur) a přesně v tomdle znění to vysílaj taky.. Je to už asi taková profláklá londýnská hláška (když už jí i já - vidlák - takhle často registruju) - prodávaj se tady trička s tímdle nápisem, kolikrát někdo takhle něco okomentuje, i billboard na Piráty z Karibiku s bublinou u Deppových (fanynkami zbožňovaných) úst a toudle větou jsem viděl.

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) - Vopice a spol.

2008-01-19T17:33:00.001Z

Tydle dvě jsem někde slyšel a furt mi to tady jede od tý doby...

Arctic Monkeys - Teddy Picker
1. v UK Indie Chart - prosinec 2007

The Von Bondies - C'mon c'mon
1. v Jay's The Best Indie Songs Of All Time

North Road 15, N7 9EY, London

2008-01-19T17:10:00.000Z

Tak jo, jsem tu, nastěhovanej. Včera večer po práci jsem čapnul první část zavazadel (proč já pako si beru vždycky tolik věcí, to by mě zajímalo) a vyrazil. No ten pan domácí - Korejec - má celkem zajímavej odhad, když tipoval mýho spolubydícího na Poláka či Maďara. Je přičmoudlej řádně a jmenuje se José. Je z Venezuely teda. No a želvy mi jsou tady asi fakt souzený, protože první věc, co mě tady v pokoji praštila do očí, byly jeho figurky Ninja Turtles (což mě lehce zarazilo). Taky plakáty má, kromě želv ještě Adamsovu rodinu všude. No ale je to sympaťák, furt něco čte a tak, lehkej introvert. Soused vedle - Maďar - je pravej opak, furt vysmátej párty člověk, co mluví pořád o nějakejch mejdanech. Korejku jsem potkal zatím jen jednu, taková vyštýlovaná studentka designu.

Po tom, jak odhadnul národnost toho Josého, jsem si nebyl jistej, jestli mě pan domácí (Lee) nevezme náhodou na badminton či něco jinýho (namísto toho slíbenýho fotbalu). Ale nee a bylo to dobrý. Ty kluci vopálený to maj celkem dobře vymyšlený, rozhodčí, normoš velký hřiště a tak. Tentokrát se nehrála liga (až příští tři soboty), takže to bylo jen tak. Maj dokonce dva týmy (A,B). My tři nováčci (Lee, Lee a já) jsme šli hnedle do toho horšího od začátku, takže jsme na tom s Matějovským stejně - na úvod v Anglii v béčku :). Ale zahráli jsme si dobře. Jediný mínus je to, že to je děsně z ruky.

Jeník

2008-01-17T23:33:00.002Z

Tochyna a Jíti malej Jenda... Hurá!

52 cm, 3.60 kg

Moje milé Tesco, Ty jsi moje všecko!

2008-01-17T22:22:00.000Z

Volá Londýn!

Moje nákupy jsou zajímavý. Dle očekávání se ze mě stal sponzor nadnárodních kolosů (ASDA, Tesco). Tesco pivo či víno tedy vynechávám, ale jinak jsem věrný zákazník. Viz. foto.

Zejtra se stěhuju a jsem na to upřímně zvědavej a těším se. Ale těchhle deset dnů tady bylo super a nebejt tý možnosti tady bydlet, bylo to to všechno mnohem komplikovanější. Spolubydlící (domácí) jsem měl vážně výborný, úplně jsem se tady zabydlel.

MUDr. Silvie a zátiší s lahvemi

Justin - (už skoro bejvalej) pan domácí

Dle přání budoucího pana domácího potažmo hrajícího kapitána našeho korejskýho mančaftu jsem si již zakoupil příslušnou obuv, teď se děj vůle boží. Hlavně žádný vlastňáky :)

Doneslo se mi taky, že u nás v práci pro zaměstnance dělají hodiny jógy. V domnění, že by to mohla bejt sranda, poznám tam další mlaďáky(čky) a tak jsem se tam vypravil. Byla tam jedna cvičitelka (ostříhaná na ježka), která hned začala óhmovat, a jedna zaměstnankyně středního věku. Ta tam začala předvádět neskutečný pózy, při kterejch mě bolely klouby, jen jsem to viděl. Až na ten ohm to bylo docela gut, protáhne to dobře.

Co jsem pošmajdal? Nějaký ty klasiky.. Buckingham, Covent Garden, i první muzeum (no vážně! i když to zní neuvěřitelně trošku) - vědy.. Teda jen část o medicíně a ta byla úplně parádní.

No těším se na víkend každopádně, chystám se za spolužákama z vejšky, co už tady asi dva roky vegetěj, taky ten novej byt, uvidíme.. Těch věcí, co bych tady chtěl stihnout, je nějak čím dál tím víc, najednou mi ten půrok(vlastně už jen pět měsíců) nepřijde jako zas tak dlouhá doba :)

První víkend

2008-01-14T22:39:00.000Z

I když si připadám furt jako turista, tak už jsem tu tejden. Včera jsem uzavřel svoji misi hledání bytu. V pátek se stěhuju do třípatrovýho share housu tři stanice metra severně od centra. Je to asi patnáct minut pěšky od Camden Townu (mladší ročníky ocení..), je to klidná čtvrť docela (starší ročníky ocení..), je tam čisto a ty lidi vypadaj sympaticky. Budu bydlet s Polákem, další spolubydlící jsou Francouz, Finka, dvě Korejky, Korejec a ještě asi nějaký Maďaři nebo Poláci, ten, kdo to pronajímá (taky Korejec) si nebyl jistej, asi mu přijdem všichni tak ňák na jedno brdo :). Celkem nás tam bude 7 či 8...

Při té příležitosti jsem se pana domácího (kterýžto vypadá poměrně sportovně) zeptal, zda nehraje fotbal náhodou. A on, že jo, že hrajou korejskou ligu tady v Londýně, a že maj povolený tři zahraničí akvizice, teď využívají jen dvě (Francouz a Anglán), takže v sobotu v 10.00 jdu na to :) .. Toho bych se teda vážně nenadál, že budu hrát jednou korejskou ligu v Londýně. Možná se mi na starý kolena poštěstí i to, že budu mít proti téměř všem protihráčům výškovou převahu :)

londýnská pobočka impéria pana Hu

No jinak jsem o víkendu slušně pošmajdal - SOHO, Chelsea (Petra jsem nepotkal) a takový ty turistický klasiky - na Trafalgaru jsem se na chvíli přichomejtnul k Russian Winter Festivalu (monstr akce!). Je tu pár fotek pochybné kvality, další dám příště.

Poker

2008-01-13T10:55:00.000Z

Tohle je speciálně pro pokerový blázny (jako jsem já).

Co takhle dát jednou za dva (nebo jeden? :) tejdny hru někde na netu? Napadá někoho, kde by se to dalo? Abychom měli stůl sami pro sebe? Radime?

Kdyštak napište do komentáře tady či ICQ. Díks a těším se.

První dny v Londýně aneb vidlák ve městě

2008-01-12T12:03:00.000Z

Ani nevím, jak to uteklo, a mám za sebou první (pracovní) tejden. Hned v pondělí jsem vzal zbylý řízky, mapu ( = vidlákova základní výbava) a vyrazil prozkoumávat terén. Co se týká práce, tak je všechno v pohodě. CABE je takovej polostátní úřad, poloneziskovka, která radí dalším úřadům i soukromejm firmám, jak na architekturu, design apod. (ekologickou cestou většinou - dokonce už jsem se vetřel i na nějaký třídenní školení o ekologii a obnovitelných zdrojích na konci března :). První den mě vzali po práci na uvítací "jedno" pivko, ze kterýho byly nakonec čtyři (fráze "zajdem na jedno?" má asi stejnej význam všude :). No dobré to bylo.

Spousta starostí a zařizování je s věcma kolem. Třeba založit si tady bankovní účet, to je slušnej porod. Je potřeba prokázat pracovní poměr (to je v klidu..), ale taky adresu trvalýho pobytu. Protože jsem samozřejmě adresu doktorčina bytu okamžitě zapomněl, tak jsem se domluvil v práci s jedním kolegou, u kterýho teda teď jakože "bydlím". Asi na pátej pokus (různý úpravy v tom dopisu) a po několika nevinných lžích (např. kolik máme v bytě místností, kolikátý to je patro, jaký máme domácí zvířata apod. - já přitom o tom bytě nevím ani prd - to všechno kvůli pojištění, který mi chtěla vnutit) jsem byl konečně včera úspěšnej a mám založenej účet v HSBC. Heuréka!

Jinak po práci lítám po Londýně a sháním svoje bydlení. Ty pacholci napíšou do inzerátu vždycky něco jinýho, než to ve skutečnosti je. Příklad: inzerát, kde píšou o krásně čistých pokojích a "beautiful and huge lounge with TV". Dorazil jsem tam celej natěšenej, hned u vchodu mě praštil do nosu neskutečnej smrad. Všude špína (a to taky nejsem extra pořádnej), "lounge" byl pidikrcálek s jedním pidigaučíkem, na kterým se váleli vykalený Italové :) .. No ale už jsem narazil i na dobrý, takže všecho bude v pohodě... Včera jsem si taky konečně pěkně pošmajdal po městě, viz. foto snížené kvality.

Jo a pověsti o tom, že Angličanky zrovna pohledný nejsou, se zakládají na pravdě :).. Ještě, že je tu tolik přistěhovalek.

Taková normální spolujízda

2008-01-09T22:01:00.000Z

No tak jak začít. Protože jsem (klasicky...) nechal zařizování cesty na poslední chvíli, tak už byly všechny letenky a autobusový jízdenky vyprodaný. Zbyla poslední možnost - spolujízda. Při mý klice se tam samozřejmě objevil přesně na ten správnej den (tříkrálovou neděli 6. ledna) inzerát od někoho, kdo jede přes Londýn do Dublinu. Odpověděl jsem a nevěděl co čekat. Je důležité podotknout, že páteční i sobotní noc se neobešly bez rozlůčkových posezení v nálevnách apod., takže jsem na neděli vůbec nespal a hned po dobalení vyrazil směr nádr.

V noci celkem sněžilo, ale stejně byl příjezd do Prahy dobrej šok. Náš řidič je totiž tak trochu "svéráz" (ale sympatak!) a přijel z Olomouce na letních gumách. Takže první úkol byl sehnat zimáky. Vyrazili jsme teda směr plzeňská výpadovka s tím, že třeba na něco narazíme. Zahlídnem ceduli pneuservis, zahnem a zaparkujem. Vyrazili jsme směr pneuservis a potkali prvního živáčka. A zase ta klika.. Ten živáček byl totiž zaměstnanec jinýho pneuservisu.. Takže problém po dvou hodinách vyřešen a hurá směr Calais - Dover. Řidič - Mara - mě hned po vstupu do vozu překvapil tím, že "se mu pod sedadlo zaběhly želvy". Fakt sebou dvě vodní (prý vánoční dárek) vezl. Sám pro sebe jsem si to hned přejmenoval na Takovou normální spolujízdu.

No nic. V Německu jsme se na chvili vystřídali, já nevyspalej zombie pak řídil až ke kanálu. Dorazili jsme naštěstí v předstihu, takže pohoda. Spolucestující byla mladá Češka, doktorka, která v Londýně dělá nějakej výzkum v embriologii, a ta mi nabídla přístřeší. Takže v 5 hodin ráno jsme byli na nádraží u letiště Gatwick a tím začala celá sranda alias stáž v Londýně...

Start

2008-01-09T21:45:00.001Z

Proč vlastně tohle chci psát? Asi bude víc důvodů. Tak hlavně proto, abych nemusel každýmu psát stejný mejly a zprávy. Pak často nevím, kdy se opakuju, komu už jsem co (ne) psal a tak.

Taky sám kvůli sobě.. Bude sranda se na to po odjezdu zpětně podívat, co se vlastně všechno dělo.

A taky myslím, že mě to bude bavit..

No uvidíme. Ať žije nýdnoL!