čtvrtek 28. února 2008

Zemětřesení (prej včera). Dítě (prej zejtra). Letuška (prej nebude).

!gnillaC nodnoL *
-------------------------------------------------------------
* hlavolam a slovní hříčka na ůvod.. pozn. aut.


Tož.. Anglii zasáhlo v noci na dnešek nejsilnější zemětřesení za posledních 25 let... Prej teda.. Dozvěděl jsem se to s asi 10 hodinovým zpožděním - i přesto, že centrum bylo kousek severně od Londýna (takže vlastně kousek od nás), tak my tady vůbec nic nezaregistrovali. No mělo 5.2 stupně (což asi není až tolik, ale taky ne zas tak málo), největší průšvih je poraněná pánev nějakýho 19 letýho kluka, kterej ležel v posteli zrovna a zřítila se na něj zeď - no kdo ví, co dělal :) Vlevo seismograf z novin pro ilustraci (teda mně třeba nic neříká..)

Indická manželka mýho indickýho šéfíka by měla zejtra porodit jejich první dítě (indický). Měla by - tak to aspoň plánuje můj indickéj šéfík, kterej má prostě rád plánování. My si z něj celou dobu děláme srandu, že to snad bude až v pátek (ušetřil by za dárky.. jen jednou za čtyři roky.. a navíc by mu ty narozeniny vždycky připomněly, že bude olympiáda).

No a zatímco se třeba tohle taky děje, řeším já svoje přízemní starosti vidláka v Londýně. Kromě těch tradičních (cena piva apod.) se teď vyvrbily i další. Protože výplata příjemně překvapila (juch!), tak se poohlížím po novým foťáčku (juch! II.) a taky po levnejch letenkách - takže bude nějaký to cestování snad (juch! III.).

Díky mý klasický klice se mi povedlo sehnat zpáteční cestu do Čech na půlku března za super cenu. Super cena znamená 26 liber včetně všech poplatků - prostě letenka sama o sobě je za dvakrát jednu penci, platím jen poplatky. Koupil jsem jí od irskýho Ryanairu, jedný z nejlíp rozjetejch nízkonákladovejech aerolinek. Tyhle společnosti (do teď jsem s nima nikdy necestoval) mají svojí strategii postavenou na úspoře nákladů a tím na možnosti nabídnout výhodný ceny. Tak třeba - přepravujou většinou z lehce odlehlejch letišť (např. z Londýna lítají jen do Brna) za lehce osekaných podmínek - co jsem slyšel, tak třeba míň stewardů či letušek (ou!), za jídlo se musí platit (no co se dá dělat), stejně tak za nápoje (ou!) a taky třeba jiný podmínky týkající se zavazadel - zdarma je jen příruční, všechno další se platí. No uvidíme, hlavně, když to poletí a doletí :)

Taky zrovna RyanAir je moc dobře rozjetá firma - pod tímhle odstavcem je graf (kurňa, teď už to vypadá skoro jako nějakej matematickej elaborát - samej graf :) s počtem zákazníků, který přepravěj v daným roce - plánovanejch padesát miliónů na rok 2008 už je pěkný číslo. Lítají do 26 evropskejch zemí a už třeba taky do Marrakeche nebo Fezu v Maroku - že by ? :)

Další takováhle zajímavá společnost (např. aupair gang doporučuje) je EasyJet, ale taky nemám zkušenost. Lítají přímo do Prahy, ceny jsou podobně příznivý - čím dřív člověk objedná, tím líp samosebou.

Údajně hodně dobrá stránka, která nabídky těhle levnejch společností porovnává je SkyScanner.net. No já šel přímo po RyanAiru, takže nevím.

Teď tady koukám na to, že tenhle únor byl - teda vlastně ještě je - v Anglii nejslunnější od roku 1949 (to znamená, že v něm bylo zaznamenanajech nejvíc slunnejch hodin - do teď 121) a taky je nejsušší za posledních 10 let. No mohlo by to vydržet i do března, kterej se zatím rýsuje moc dobře! Teď tady chci ještě pořešit cestu s Ryanem do Dublinu, ale stránka přetížena... Aspoň na chvíli by zas až tak úspěšný bejt nemuseli, safra :)

sobota 23. února 2008

Příspěvek plný klišé

No a je po víkendu: ten zase utekl. (klišé č. 1)

V pátek nás - to znamená korejskou spolubydlící Sony - todle jméno se dobře pamatuje! - a mě - vytáhnul můj želví spolubydlící José do baru, kde o víkendech pracuje. Docela dobrej podnik, pivo pro V.I.P. (= třeba taky nás) zadara, dost novejch tváří, takže v pohodě večer. Hodně příjemně působěj ty Josého známý z Jižní Ameriky, klasika latino: užvaněný, nic moc neřešej. Lehce mě zaskočila Češka z Ostřetína za barem, která dělala pardubickej gympl. Svět je malej. (klišé č. 2)

22. 2. Zigfrid Bar

Po sobotním zevlingu proloženým lehkou dávkou športu jsem se v neděli (konečně!) vypravil na vyhlášenej bleší trh Brick Lane Market. Ten je v západní části Londýna a když mi všichni předtím říkali, že tam seženu cokoliv, tak měli asi fakt pravdu. Kola (zaručený čórky dle cen), boty (zaručeně jetý dle vzhledu), pytle do odpaďáku či kartáčky na zuby. Ale taky třeba starý krásný komiksy a knihy nebo pěkný originální trika. No dvě hodiny tam člověk stráví ani neví jak. Pak ještě Museum of Science a hurá zpět na sever.

Zátiší s ožralou (autobusová zastávka.. ožralou je míněn ten spodní pán)

Teď vážnějc, ale nějak mi to teďka leží v hlavě (asi proto, že o tom posledním případu se tady všude mluví a píše).
Komunity jsou fenomén dnešního Internetu. (klišé č. 3) Ale fakt, i když to je profláklý klišé č. 3, tak mi to tak za poslední krátkou dobu minimálně podle tří příkladů taky přijde.
  1. Mládkova mánie v Polsku - všechno začalo díky Jožinovi na YouTube
  2. Po půl roce od uvedení svejch písní na svým profilu na komunitním serveru MySpace se dostala zpěvačka Kate Nash na první místo britský hitparády (a vyhrála cenu na Brit Awards třeba taky). Nebejt tohodle serveru, měla by to minimálně mnohem složitější. Její písničky tam zaujaly jednu známější zpěvačku, která ji uvedla ve svejch oblíbencích - no a už to jelo.
  3. Pro mě totál nepochopitelná a hodně smutná aféra, která se tady všude probírá. Už 17 mladejch lidí (hodně mladejch lidí, většinou teenagerů) z městečka Bridgend ve Walesu či jeho blízkýho okolí, kteří většinou hodně aktivně používali komunitu Bebo (obdoba Facebooku) a hodně z nich (píše se o 10) se přes něj znalo, spáchalo za poslední rok sebevraždu. Policie říká, že za tím může bejt "touha po získání nesmrtelnosti na Internetu". No moc smutná věc, kterou mi hlava vůbec nebere ...
No nic.

Zátiší s dírou (Tate Modern - galerie moderního umění)

Dva zajímavý novinový titulky se vztahem k UK:

Poprvé na rugby.. teda Poprvé na rugby union vlastně

Minulou sobotu mě vytáhli kolegové z práce na rugby. "Kolegové z práce", to znamená (na fotce níže zleva): Graham a Huw ze správy budov a zařízení, účetní Tony, pak je tam vidlák jeden, Colin z personálního (pohodář největší, ten to celý spískal) a můj šéfik Jatin.


Sraz byl v jednu odpoledne na nádraží Waterloo. Účetní Tony (červená bunda) hned po příjezdu překvapil dotazem, kde je nejbližší hospoda, že by si rád dal pár Guinessů před zápasem - výkop byl ve tři. Sranda vidět ty lidi takhle mimo práci :)

13.05 (nádraží Waterloo) Účetní Tony: Dal bych si nějaký Guinessy!

Samozřejmě o rugby jsem nevěděl skoro nic kromě toho, že se to tam dost mydlí, Angličani to hodně prožívají, minulej rok vyhrála JAR mistrovství světa (finále proti Anglii právě .. aspoň jsem si je mohl dobírat) a jinak celkem kulový. Tak jsem se jako správnej vidlák vyptával a vyptával..


Označení rugby se tady používá pro dvě různý hry - nebo spíš dvoje různý pravidla: rugby union a rugby league. To první je "klasický" rugby, který se hraje v Evropě, rugby league je populární hlavně na ostrovech. Je mezi nima rozdíl v několika pravidlech - základ je to, že to první hraje 15 hráčů, to druhý 13, ještě tam jsou nějaký detaily, který jsem nepochytil.

13.30 (nádraží Twickenham, po příjezdu) Účetní Tony: Tak kam půjdem??? Moc času nemáme!


Rugby league byla na začátku v Británii i Austrálii sportem hlavně pro dělníky, takže hráči na vysoký úrovni byli od začátku placení - protože třeba horníci přicházeli sobotním zápasem o možnost vydělat peníze. Union byla ze začátku pro všechny úrovně amatérská, hráli ji lidi ze "střední vrstvy", kteří normálně pondělí-pátek pracovali, takže víkendy měli volný. Samozřejmě dneska už jsou i tady hráči na vysoký úrovni profíci. Populárnější je rugby union - 1.5 milionu registrovanejch hráčů (uff). Pořadí kolektivních sportů podle popularity v UK je fotbal, kriket, rugby union, rugby league.

My teda vyrazili na zápas anglický ligy v "rugby union", která se jmenuje příznačně - Guiness Premiership (ať žije pivko). Hráli Harlequins (londýnskej klub, asi sedmej ve dvanáctičlený tabulce.. no hraje za něj i někdo z nároďáku údajně, tak nebudou tak zlý.. teď byli nějak v háji) a Worchester (jedenáctý.. když jsem říkal, že tak u nás říkáme omáčce do jídla, tak je to překvapilo trochu).


Zápas se hrál na stadion(k)u Harlequinů, kterej se jmenuje Stoop (po bývalým hráči), má kapacitu 13.000 diváků (akorát řekl bych.. bylo plno.. příjemná atmosféra) a je situovanej v Twickenhamu na jihu Londýna (asi dvacet minut vlakem.. je považovanej za jakýsi domovský místo anglickýho rugby). Hned vedle se tyčí obří krásnej národní rugbyovej stadion (největší v UK) pro 82.000 lidí, kde se hrajou zápasy anglickýho národního týmu, finále pohárů (třeba klubovýho evropskýho Heineken cupu - ať žije pivko podruhý) a důležitý ligový zápasy, no hráli tam třeba taky U2 a je tam muzeum rugby.

14.00 (v hospodě) Účetní Tony: Nevíte, jestli maj na stadionu Guinesse??

No dostal jsem teda po cestě základní informace a po příjezdu jsme se odebrali probrat sestavy mužstev, taktiku a podobný věci (ha) do jedný místní putyky. Účetní Tony nás neustále popoháněl, že "ještě jedno" - no babka ho vypustila, tak si to chtěl užít :) Po hodinové důkladné přípravě jsme vyrazili na stadión. Překvapilo mě, že to vypadá jako vyloženě rodinnej sport, spousta dětí a komplet rodinek, po hooligans ani stopy.

14.45 (stále v hospodě, výkop - nebo výhoz? - za 15 minut) Účetní Tony: Rychle, dáme ještě jedno!


Hra jako taková se mi (kupodivu.. vždycky jsem si říkal, co na tom kdo má) docela dost líbila. Hrajou se dva poločasy po čtyřiceti minutách, na každý straně teda 15 hráčů - některý vypadaj jako venkovský strejdové - člověk by je na profesionály v rugby vážně netipoval, některý nabouchanci, jiný hubený sprinteři - prostě spousta různejch typů hráčů. Má to spád, nefilmuje se tam, lidi furt fanděj - hlediště samozřejmě pár kroků od hřiště. Konečný skóre: Harlequins-Worchester 36-15.

15.20 (20. minuta zápasu) Účetní Tony: Chce se mi čůrat ... Dá si někdo pivo ??

Nu, po zápase je třeba probrat sestavy a hru samotnou, takže jsme zamířili do původní pivnice. Tam nás Tony vymetl v kulečníku a vyrazil domů - byl to prostě jeho den. Když začal můj celkem asketickej indickej šéfík tančit s tágem a říkat, "jakej je todle skvělej teambuilding", tak bylo jasný, že odpoledne se vydařilo.

21.30 Účetní Tony (po vítězným kulečníku): Yeah ...


středa 20. února 2008

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) III - vopice, popina a Piotr Korzenowski

Arctic Monkeys - Brianstorm
1. v UK Indie Chart - květen 2007


Goldfrapp - A & E
10. v UK Singles Chart - únor 2008


Piotr Korzenowski - Kurwa
1. při hledání výrazu "Polacy v UK" na YouTube.com


Nejprodávanější singly v UK za rok 2007: první je vítězka X-Factor UK za rok 2006 (Leona Lewis .. neznám .. singl Bleeding love), pak něco profláklýho (znám! pche) a čtvrtej je vítěz tý stejný soutěže z roku 2007 (Leon Jackson .. pro změnu též neznám.. singl When you believe), na to čtvrtý místo se dostal za dva tejdny prodeje. To jsem zvědavej, co to vyprdne u nás.

neděle 17. února 2008

Hastings - móře, kontraband i telenovela

Jsem teď nějakej zabržděnej nebo co, takže pozdě, ale přece: Minulá sobota, vejlet k móři..

klik pro zvětšení

Hastings je město asi stejně velký jako Pardubice (kolem 100.000), který mi přišlo jako takovej menší Brighton. Je (prej) známý Bitvou u Hastings (když jsem v práci řekl, že nevím o co jde, tak koukali jak z jara.. no prej 1066 a vyhrál Vilém Dobyvatel..). Dlouhou dobu to bylo rybářský městečko, zaujalo mě, že místní pobřeží bylo hodně oblíbený pašerákama a je tomu tady přímo v těch původních místech - jeskyních a tak - věnovaný muzeum (viz. docela pěknej web), který je údajně hodně zábavný, ale bohužel jsme ho (zevláci) nějak nezvládli. Žije tam třeba taky objevitel nebo spíš stvořitel takovejch "kousků" jako Spice Girls či Pop Idol (alias American Idol či Superstar naše) - no nepotkali jsme ho, takže zas nic.

Na prvním snímku je v pozadí kyperskej playboy - intelektuál.. už si brousí drápy
Vypravili jsme se tam v sobotu ráno se skvadrou asi 15 Čechů a Slováků vyzbrojeni pikslou s jídlem (ala vidlák.. jen řízky chyběly), lahvovým Budvarem a nekvalitním červeným vínem s ještě míň kvalitní colou (vynikajicí mix) - prostě když pašerácký město, tak to přece chce nějakej ten kontraband, že. Po příjezdu na místo (vlak krásně tichej a rychlej) jsme vyrazili na pláž, kde jsme setrvali další asi dvě či tři hoďky - vzdalovali jsme se vlastně jen do blízkého Wine shopu. Město bylo příjemně poklidný, místní si užívali víkend na pláži - bylo krásný úplně jarní počasí, asi 15 stupňů.

Na obou snímcích vpravo je kyperskej playboy - intelektuál

Po chvíli na nás (teda na holky) začal hodně okatě zírat nedaleko sedící asi čtyřicetiletej přičmoudlík, ze kterýho se vyklubal Kypřan, kterej se "právě rozešel s dlouholetou přítelkyní, která je v podstatě mentálně zaostalá". Po tomto hezkém úvodu začal do holek hučet - nejdřív říkal, že je umělec, nakonec z něj vylezlo, že je malíř pokojů (ono ono vymalovat pokoj to je umění, to vo tom nic) a spoluvlastní kavárnu. No my toho podle využili a za vědomí, že se bude jistě chtít vycajchnovat, jsme se od něj nechali dovézt do marketu pro další (jak jinak než nekvalitní) červený víno a nějaký jídlo.

Pak jsme se konečně pohnuli na místní "hrad" - teda nevím, proč tomu tak říkaj, je to klasická zřícenina - ale s moc pěkným výhledem a okolím. Podivína jsme se po nějaký době elegantní fintou zbavili a šli šmajdat do přístavu, fajne to bylo. Alkohol v krvi všech pracoval, no celej den byl zakončen scénama jak vystřiženýma ze soap opery či telenovely (cenzura nutná .. místní aupair gang je takový malý Beverly). Jeeště, že bydlím s Venezuelcem, kterej s tímhle žánrem vyrůstal a má s ním tolik zkušeností, vše mi vždy může vysvětlit :) ...

No, vejlet dál za hranice Londýna po víc než měsíci se rozhodnopádně vydařil. Jen houšť..

Rok krysy

Minulou neděli se tady v centru města slavil čínskej novej rok - Rok krysy. Když jsem se tam (s pořád ještě trochu ovíněnou hlavu) jen v mikině vypravil (venku 15 stupňů), tak mi to vážně nepřišlo úplně na silvestrovskou oslavu.


Protože jsem o tomhle celým - proč se to slaví teď a jak - a vůbec - věděl lautr kulový, tak jsem se dočetl, třeba taky že (určitě jsem něco zkomolil nebo zmotal..):
  • oslavy trvaj od prvního dne jejich prvního lunárního měsíce celkem 15 dnů (krásná to tradice!),
  • pro Číňany je to nejdůležitější svátek roku,
  • spolu s nima to slaví např. Nepálci, Mongolové, Korejci (toho jsem si všimnul i na bytě), Vietnamci (že by i ve Valech v tržnici byl ohňostroj? :) a spousta dalších sousedů Číny, Japonci se trhli a slavěj to "normálně" 1. ledna,
  • 1. den novýho roku by měli navštívit nejstarší členy rodiny, 2. den svoje rodiče, 3. a 4. den další příbuzný a kamarády a 5. den jedí nějaký svoje tradiční knedlíky ("knedlík!" - "nok!") - až do patnáctýho dne maj různý tradice,
  • Jak na Nový rok, tak po celý rok - to říkají i oni,
  • štěstí by mělo přinést nechat na Novej rok otevřený okna, dveře a zapnutý světla,
  • smůlu může zapříčinit, když si někdo první den v roce oblíkne bílý nebo černý oblečení, koupí si knihu (zajímavé ..) nebo umeje hlavu (takže já jsem letos v klidu :),
  • zaujalo mě taky, že oslavujou "Money God" - boha peněz.
Money God

Hlavní program se odehrával na Trafalgar Square (o kousek dál byl jednou za hodinu ohňostroj). Většina lidí tam byla určitě ne-asijská, anglický rodinky v těch klasickejch čínskejch rudejch hábitech, který tam všude prodávali, vypadaly docela zajímavě. Na pódiu se střídaly různý jejich (asi) známý soubory a tak, uváděla to nějaká čínská histerka, no asi jsem barbar, ale ty jejich tanečky s drakem a podobný vystoupení mi nic moc neříkají. Ve 12.30 přijel Money God osobně, no nejvíc mě zaujala mladá houslistka a taky nudle (ale kam se hrabou na pardubickýho pana Hu).

Celá akce mi přišla hlavně jako jedna velká reklama. Všude billboardy s Bank of China, čínský pojišťovny, restaurace a podobně. Touhle novoroční oslavou tady začíná dvouměsíční akce China in London, v rámci který se budou konat různý divadelní představení, promítání filmů, prezentace a tak. Souvisí to taky s tím, že Peking a Londýn navázali jakousi spolupráci jako dvě po sobě následující olympijský města. Potrvá to do 6. dubna, kdy tady bude olympijská pochodeň.

oslavy Čínskýho Novýho roku - 10. února 2008

Po cestě z týdle oslavy jsem narazil na obří tlačící se dav hlavně mladejch lidí s foťáčkama, takže v úvahu nepřipadalo moc možností - buď nějaký velký slevy (ale polštinu jsem tam neslyšel), nebo v dohledu celebrity :) Jako správnej paparazzi jsem se teda do davu přidal a začal se taky tlačit. No dozvěděl jsem se tam od někoho, že se zrovna předávají za rohem v opeře britský filmový ceny Bafta (takový klišé je, že to je britská obdoba Oscarů.. udělujou se už od roku 1947 a celkem dost to tady prožívají) a pár metrů před náma je červenej koberec, po kterým tam hosti přicházej. Nevydržel jsem tam dlouho, takže jsem viděl akorát jednu limuzínu, ze který vystoupil mně neznámej plešatej chlapík s mladou slečnou (všichni nějak moc řvali u toho, ale to mohla bejt davová psychóza). Zajímavý, že dávaj i 9 cen (za scénář, zvuk, technický zpracování a podobně) třeba v kategorii počítačovejch her.


Dočetl jsem se pak, že to vyhrály třeba tydle filmy:
  • Film roku: Atonement (Pokání) - nic mi neříká
  • Nejlepší režie: No country for old men (Tahle země není pro starý) - viděl jsem, skvělej! Cenu za nejlepší hereckej výkon v tomhle vyhrál pro mě do tý doby neznámej Javier Bardem - no v tomhle filmu krásně ujetej vrahoun :)
  • Nejlepší scénář: Juno - o tom se tady teď všude rozplývají
  • Animák roku: Ratatouille (.. alias Rok krysy podruhý..)

pátek 15. února 2008

Pracoviště, bydliště, kaliště

klik pro zvětšení
Neuměle jsem vyznačil, kde dělám, bydlím či kde se dobře kalí. Mapka takhle sama o sobě asi nic moc neřekne. Takže.. Pracuju v úplným centru v Holbornu. Je to oblast plná finančních institucí - bank a tak, ale taky právnickejch kanceláří, známej trh Covent Garden (s jedním šíleným "kouzelníkem", kterej tam pořád valí svojí show.. to se musí vidět) tam je, British Museum, jeden z královskejch soudů (specializovanej na rozvody) či redakce novin - spousta lodnýnskej periodik tady dokonce vznikla. Žil tu třeba Charles Dickens. U jedný velký třídy - Kingsway - dělám já, další (High Holborn Road) vede k Oxford Street (nákupní ráj) a třetí (Strand) ke Trafalgaru. No je to dobrý místo, všude to mám kousek. A že tu je těch úředníků a businessmanů vážně hodně je fakt vidět i na ulici, zas tolik lidí bez kvádra (jako jsem třeba já, vidlák) tu člověk v průběhu všedního dne nepotkává.

Bydlím teď nahoře v Camdenu - v městským obvodu (nebo spíš okrsku, anglicky to je borough.. jeden takovej okrsek se jmenuje Borough - okrsek jménem Okrsek.. kurňa to jsem zase odbočil :), kterej se tak jmenuje. Není to přímo u stanice Camden Town, která je tak známá svým trhem se spoustou stylovejch věcí a činorodých černých chlapců - obchodníků ("skuuuunk", "mushrooooms" .. to tam vždycky slyším ze všech stran). Zrovna teď ze soboty na neděli část tohodle trhu hořela, no už je všechno zase v pořádku, aspoň mně se to tak zpovzdálí a v přítmí zdálo... Mám to tam tak dvacet minut pěšky.

První bydliště (u paní doktora) jsem měl na jihu na Elephant & Castle. Dost lidí mi tuhle čtvrť hanilo, ale mně se tam líbilo, bylo to tam takový živý a je tamodsud výborný spojení do centra. Londýn je rozdělenej na zóny, úplný centrum je jednička, já teď bydlím na začátku dvojky, takže pořád dobrý.

No a druhý dobrý místo na zábavu (kromě Camden Townu), který jsem zatím objevil (a na mapce vyznačil), je Old Street - hospod a klubů tam je nepočítaně. Něco podobnýho mi dnes doporučil spolubydlič Korejec June, ze kterýho se vyklubal (když už teda vyleze z pokoje) fajn člověk, a je to Leicester Square.. Tak možná tento víkend.. :)

Právě jsem dokoukal fotbal Slavia - Tottenham, nic moc teda. No zrovna dneska uveřejnili tady v novinách tabulku fotbalovejch klubů světa podle příjmů a Tottenham je jedenáctej (příjem 100 mil. liber za minulej rok), takže oni to maj naši kucí těžký. No třeba se Vláďa uzdraví ("Vláďa Šmicer dovede Slavii k titulu" ... pozn. aut.) a tady jim to příští tejden vrátěj :)

sobota 9. února 2008

Největší česká kytarová kapela

Vždycky, když se tady v novinách nebo jinde objeví nějaký info o čemkoliv českým, tak zbystřím a zajímá mě, co přesně se tam objeví. Kromě asi 10 oslavnejch ód na Petra Čecha (píšou tady o něm snad víc než u nás.. no je to pašák) jsem v poslední době zaregistroval pozvánky na koncert Chinaski. Ti tady zahráli minulej čtvrtek v klubu Cargo. Měli to vždycky zajímavě formulovaný. Tak třeba zmínka o tom, že kapela "dostala v roce 2005 cenu Allianz za nahrávku roku" - já ani nevěděl, že nějaký ceny Allianz existujou! :) Nebo konstatování o "největší český kytarový kapele". No na tohle má asi každej svůj názor, mohla to bejt fajn akce, já to každopádně tipuju na největší sraz českejch au-pairek v Londýně :)


čtvrtek 7. února 2008

Mise pokračuje

Je to přesně měsíc (a 16 hodin), co jsem sem spolujízdou nevyspalej a s mapou v ruce dorazil. Po počáteční vykulenosti kombinovaný se zvědavostí se dostavuje čím dál tím víc pozitivního. Taky jsem cestou do práce začal poznávat stejný obličeje, u silnice se rozhlížím (i když po lehkým váhání) nejdřív vpravo, moje angličtina se zlepšila o 2.3 procenta (zhruba.. možná se přeceňuju), moje povědomí o výrobcích firmy Tesco se zlepšilo zvýšilo třikrát (zhruba.. možná se podceňuju).

Musím teda po tom měsíci konstatovat jednu důležitou věc... Místní jezděj pořád stejně zláštním způsobem - v protisměru. Takže tu zůstávám, mise pokračuje.

Poprvé jsem taky navštívil nějakej místní klub - konkrétně dnb večer v Herbalu u Old Street (čtvrť vyhlášená právě klubama a hospodama.. pěkne to tam proudilo) minulej pátek. Celkově fajn večer - menší klub s dobrým zvukem, veselým osazenstvem a ruskou ochrankou. Pomalu se smiřuju s tím, že když člověk vyráží o víkendu do víru, tak utratí (někdy víc, jindy míň) nechutnou sumu peněz, no ale přepočítávání je naprd. No a díky únavě a mikrospánku (asi 45 minutovým..) v nočním spoji jsem si na závěr večera dokonce neplánovaně prohlídnul severozápadní Londýn.


V neděli jsme pak po lítém tenisovém matchi na jihu Londýna místo původně plánovanýho Wimbledonu zašli do marketu, nakoupili nápoje a zamířili do parku. A pak na pivo do pubu se svérázným hospodským (foto - prostřední řada, vpravo), kterej mi úplně seriózně nabídnul práci šéfkuchaře v jejich nefungující zaprášený kuchyni. Ségry narozky jsem teda oslavil aspoň takhle.

3. 2. 2008, Sydenham, jižní Londýn. Akce: Vypustíme Gina z lahve

Zejtra odevzdávám svůj první větší úkol v práci, takže teď byl a ráno ještě bude lehkej fofr, no už aby byl radši víkend - čeká mě vejlet k móři do Hastings a taky oslavy Novýho roku - toho čísko-korejsko-asijskýho nebo kdo to vlastně všechno slaví - dnes jsem dokonce dostal novoroční smsku :). Howgh.

úterý 5. února 2008

Gumovník

Snad každej cizinec (vidlák), kterej dorazí do Londýna, je při dotazu na bydlení nebo práci odkázanej na stejný místo - na stránky Gumtree (v překladu gumovník.. zvláštní název teeda.. proč to tak pojmenovali, to netuším, ale vlastně proč ne..). Původně byla určená hlavně pro Australáky, Novozélanďáky a Jihoafričany (neboli Aussies, Kiwis a Saffas, jak jim tam všichni říkaj), ale rozšířilo se to i mezi ostatní - asi i potom, co začala po rozšíření EU invaze východoevropanů - hlavně polských bratrů. No řekl bych, že tam teď už chodí i hodně samotnejch Anglánů.

Základní sekce jsou teda bydlení a práce, ale jsou tam i různý diskusní fóra, inzerce na prodej všeho možnýho, nabídka různejch služeb nebo člověk třeba může sehnat parťáka na tenis. Je to přehledný, jednoduchý. Prostě pro někoho, kdo přijede do novýho místa a nikoho tam nezná, to je výborná věc. Všechno je pro běžnýho uživatele (vidláka) zdarma, za určitý inzeráty platí třeba jen realitky či pracovní agentury. Je zajímavý, že maj fakt docela výsadní postavení - o ničem jiným jsem od nikoho neslyšel. Každej prostě řekne: Sháníš bydlení? Gumtree..

Sám jsem to nejvíc procházel na začátku (dávno již tomu .. :), když jsem sháněl nějakej ten house share. Určitý inzeráty mě pobavily. Tak třeba hodně často se tam objevuje inzerát, kde "zajištěný muž britské národnosti ve středním věku" shání "mladou spolubydlící české národnosti". Český holky, no, to je marný. Nebo. "Nabídka bydlení pro gaye, i bisexualita tolerována. Kompletně gay byt. Děkujeme." Další: "Vegan shání spolubydlící. Veganství není vyžadováno, ale v bytě je zakázano upravovat, pojídat či skladovat jakékoliv masné či mléčné výrobky." Inu, zajímavé věci někdy.

Každopádně se tahle stránka, která původně začínala jako menší komunita (rozjeli to vlastně jako vedlejšák dva bejvalí finančníci), hodně dobře rozjela. Jen na anglickou verzi (jsou už i třeba v Austrálii, Hong Kongu nebo třeba Polsku) chodí asi 300.000 lidí denně a podanejch je víc než 100.000 novejch inzerátů tejdně. No a i protože to koupil předloni eBay, tak je vidět, že to už je určitě dobrej byznys :). A hlavně to vážně dobře funguje...

Tak že by česká obdoba? Adresa Gumovnik.cz je volná (ha).

sobota 2. února 2008

"Náš" dům - fotodokumentace

Zleva doprava, odshora dolů:
  • eine Cedule
  • náš vchod a před ním motorka, o který nikdo neví, komu patří
  • náš pokoj (těsně před úklidem)
  • kuchyň (těsně po úklidu)
klik na obrázek pro zvětšení

  • jeep s propíchanejma gumama, kterej nám tu stojí, a nikdo neví, komu patří
  • pohled z obejváku chodbou na vchod
  • lihové nápoje
  • můj "zánovní" bicykl na zahradě, kterážto - ač takhle nevypadá - přímo vybízí k pozdějším grilovačkám
klik na obrázek pro zvětšení