Sklepáci

Včera večer tady vystoupilo Divadlo Sklep. Z původního jednoho - bleskově vyprodanýho - večerního představení se nakonec staly dvě; my zašli na to první - odpolední (nakonec taky vyprodaný) - a bylo to moc dobrý. Kucí (a jedna holká) zahráli hru Mlýny - komedii o český armádě za minulýho režimu. Já od toho čekal, že to nebude špatný, ale vážně mě to ještě příjemně překvapilo.

Přijeli v plný síle - Vávra, Hanák, Trojan, Burda (čórkař Ciml z Černejch baronů), Slovák (habán z Kouře..) a další - a bylo vidět, že závěrečnej aplaus, kterej byl fakt mega a dokonce vestoje, si dost užili. Vůbec celej ten večer (teda odpoledne vlastně) působil vydařeně, všichni se dobře bavili, povídali se známejma, v bufetu prodávali Fidorky a podobný český lahody za rozumný ceny. No zvlášť pro lidi, který už jsou tady dlouho, je asi jakejkoliv takovejdle kontakt s opravdu dobrou českou kulturou - a s Fidorkama taky - svým způsobem vyjímečnej a pak si to taky náležitě užijou.

Divadlo Sklep v Londýně, 29. 3. 2008

Po představení samosebou samozřejmě následoval rozbor hry, dialogů, kostýmů a tak vůbec u piva - bez toho to nejde! Sranda je, že člověk - teda vidlák! - vidí takovou už skoro klasiku poprvý v cizině...

Pár fotek z celýho večera je tady.

Školení v Cornwallu - před odjezdem

Je to teď pestrý... V práci zrovna odevzdaná nějaká ta další práce a za hodinu odjíždíme na třídenní školení do Cornwallu - to je jihozápadní výběžek Anglie, čtyři a půl hodinu vlakem z Londýna. Prej pěkná příroda, single pokoj na hotelu, stále fungující teplá voda, placený jídlo (komplet), pití (omezeně.. vědí, co dělají) a kabelovka na pokoji.. Všichni z oddělení prskají a já (přízemní to vidlák) se těším na ten luxus :)

I počasí už je lepší - takže - juch!

Osnova tohoto blogu (cynické a celkově nevhodné.. pozn.aut.)

Jsem:
a) syn učitelky českého jazyka
b) opravář praček
c) Sagvan Tofi

Protože a) je správně, tak velice dobře vím, že každá slohová práce má mít svou osnovu. Za slohovou práci (svého druhu) se dá považovat i takovýto blog. Takže - pozdě, ale přece:

1. Úvod
1. Zdůvodnění psaní blogu
2. Přípravy odjezdu do UK
2. Stať
1. Odjezd
   
2. Příjezd do Londýna
3. Zabydlení se
4. Navazování kontaktu s domorodci, rekognoskování terénu
   
5. Seznámení se s (nechutně) bohatou a (těžce) nemocnou důchodkyní
6. Proces vábení a oblbování (intenzita závislá na vážnosti zdravotního stavu)
   
7. Přípravy sňatku
8. Sňatek - a sepsání předmanželské smlouvy a závěti (důležitý bod!)
   
9. Happyend - který je zřejmý, následuje kremace, převod financí a převzetí ostatního majetku (nemovitosti, lesy, golfové hole, ukulele, farma na Fidži apod.)
3. Závěr
1. Vítězoslavný odjezd do ČR
   
2. Prostopášný život

---------------------------------------------------------------------------------------

Pozn. 1:

Pokud si někdo myslel, že to je myšleno vážně.. tak není, protože body 2.5-2.9 mohou nastat klidně i dříve.

Pozn. 2:
Tato nevkusná slátanina zřejmě vznikla v důsledku sledování Adamsovy rodiny v průběhu minulejch dnů. Černej humor v tomto filmu obsaženej má něco do sebe .. : )

Velikonoce po anglicku

Je velikonoční pondělí a (i) v Londýně sněží. Vůbec, po pěkným lednu i únoru asi přišlo to pravý anglický počasí, člověk nikdy neví, jak bude za hodinu. No, ale i tak se to dá užít v klidu, třeba dvakrát stejným filmem v průběhu jednoho víkendu :)

Anglický počasí... Fotka vlevo byla pořízená asi 20 minut před tou vpravo

Docela vtipný bylo, když jsem se snažil lidem v práci vysvětlit český velikonoční obyčeje. Díky mý chabý slovní zásobě (teda je fakt, že tyhle slovíčka člověk - natož pak vidlák - zrovna často nepotřebuje) ze mě místo zamýšlenýho:

Kluci naplácají holkám pomláskou a říkají u toho koledy.

vylezlo něco jako:

Kluci používají na holky pružné zbraně vyrobené z větví stromů a říkají u toho krátké speciální pohádky. (samozřejmě doplněno názornou demonstrací použití pružné zbraně)

No nic.

Camden Town, 21. 3. 2008

Samosebou jsem se taky vyptával, jak probíhají Velikonoce tady. Takže - aspoň to, co jsem pochytil - snad to moc nekomolím. Celkově je (i pro ně) samosebou základ bejt s rodinou a blízkejma lidma, ale mají i pár svejch tradic.

V pátek - teda na Big Friday, jak oni říkají - se upečou Hot Cross Buns. Matroš asi něco jako náš mazanec, ale jsou to buchty (viz. níže).

Teplá buchta s křížkem (doslovný překlad - pozn. aut.)

K neděli pro ně patří zajít do kostela a pak si vyměňují čokoládový velikonoční vajíčka (dokonce i vidlák jich pár dostal).

Na velikonoční pondělí je typickej oběd pečený skopový (že by beránek?) a pak rodiče schovávají dětem po domě či na zahradě další vajíčka - ty je pak hledají. Vůbec tohle hledání vajíček (Easter Egg Hunts tomu říkají) - to je jejich klasickej zvyk, spousta je jich pořádanejch i různě po Londýně.

Malý čokoládový velikonoční vajíčka - který tady rádi schovávají a hledají

Prostě po pružných zbraních vyrobených z větví stromů či krátkých speciálních pohádkách tady není ani stopy - jiný kraj, jiný mrav.

No - a my razíme do Sainsbury's taky hledat - ale ne vajíčka, ale tu jejich buchtu. Vypadá mooc dobře a dnes už bude určitě ve slevě :)

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) V - nabušená a Juno

Futureheads - The Beginning of The Twist
1. v UK Indie Chart - 16. 3. 2008


Juno
Nejlepší britskej scénář roku - no a taky Oscara za něj dostali
(vidlák doporučuje a dává 89 řízků mezi chlebama ze 100)

Dublinská česká ulička, Horkýže a Matěj

Ještě naposledy k Dublinu. Poprvé za ten pobyt tady (kterej už je koukám dvaapůlměsíční) jsem v irským hlavním městě osobně narazil na nefalšovanou českou hospodu Czech Inn. Zvenku vypadala docela dobře, no nejvíc mě zaujalo jejich menu s českým pivkem Konrad - já ani nevěděl, že takový existuje! - za 4 Eura. Sídlí přímo v centru dění, u tý nejznámější "barový" uličky Temple Bar.

České pivo Konrad v nabídce Czech Innu

Příští tejden tady zahrajou v Cargu - takže ve stejným klubu, kde hrála i největší česká kytarová kapela v únoru - Slováci Horkýže Slíže. Mají na ně na webu docela vtipnou pozvánku.

Ve zkratce tam říkají (volná interpretace!:), že díky tomu, že se obklopujou těma nejlepšíma promotérama, vlastně ani nevadí, že o Horkýžích vědí pouze toto:

1. Naposledy Cargo vyprodali
2. Mají nepočítaně fanouškovských stránek, naneštěstí žádná z nich není v angličtině, takže máme lehký nedostatek informací, ale určitě budou dobrý jaksvině*

No myslím, že hlavně bod 1 hraje významnou úlohu.

-------------------------------------------------------
*bloody good - to je takový překladatelský oříšek :)

No a když už to je ten československej příspěvek, tak zase pár článků z novin, kde se zmínili o něčem - nebo spíš někom - od nás. Pro změnu a nečekaně to jsou zase - fotbalisti. No ale stejně, třeba Matějovský hráčem víkendu, to vidláka - fandu - potěší...

Padající Milan

Komiks 'Bermole', část první

Můj venezuelskej spolubydlící José je zarytej fanda nejen Ninja Turtles, ale taky dalších komiksů, a taky je to (když se k tomu dokope) kluk kreativní a šikovná. Třeba tímhle se mi nedávno pochlubil - a mně se to líbí!

Bermole (celej komiks se tak jmenuje) je slovo, který používá hlavní hrdina - malej kluk - ve spoustě různejch situací, ve kterejch o "něco jde". Asi je to něco jako naše "a sakra", "zatroleně", "herdek filek" či typicky české "hergot". No a pořád to prej říkal i malej José...

! klik pro zvětšení !

62 hodin v Dublinu

Minulý pondělí - čtvrtek jsem strávil v irským hlavním městě. Vejlet tam jsem naplánoval po tom, co mě pozval můj želví spolucestující a taky po tom, co mi v práci řekli o dovolený k čerpání do konce března (letenka do ČR už byla koupená na následující víkend). Takže proč nevyrazit, žeejo.

Všechny fotky jsou nahozený tady:
http://picasaweb.google.com/protismer/Dublin

Let s irskou nízkonákladovkou Aer Lingus byl z londýnskýho Gatwicku - první obava z velikosti příručního zavazadla (limit: 6 kg, můj báglík: 14 kg) byla záhy rozptýlena, takže po hodinovým letu jsem přistál v Dublinu. Počasí bylo (pro člověka zhejčkanýho zrovna pěkným londýnským počasím) děsně studený, deštivý, větrný.

Pak sehnat bus na předměstí Bray, kde kucí slovenský přebývají. Trošku mě překvapilo, že na dotaz, co v centru navštívit, odpovídali (za prznění slovenštiny se omlouvám): "Čo ja viem, tam nič nieje." "V centru? Ako v Dublině? Něviem." "Já tam bol iba dva razy - v Guinessu a na Kabátoch." "Tam je hrad? A kto ti to poviedal toto?"

Ale jinak kluci dobrý, pohodáři, každej večer jsme seděli (oviP) a klábosili - prostě sem vyrazili třeba na dva roky spíš vydělávat (a přivézt domů) peníze, na byt nebo tak, a cestování je až tak nebere. Mě by to asi tak moc nebavilo, ale každej podle svýho.

No nic, druhej den jsem ráno s průvodcem vyrazil do centra (asi 50 minut busem). První člověk v busu, na kterýho jsem narazil, byla další Slovenka..

O Dublinu píšou, že City má půl milionu a s předměstím to má milion obyvatel. Docela sranda, jak to po příjezdu z Londýna přijde člověku .. i vidlákovi .. no prostě trochu malý. Vlastně všechno zajímavý z průvodce se dalo v průběhu dvou dnů projít. Celý město se chystalo na St. Patrick's Day, kterej byl hned po mým odjezdu v pondělí. No a že to je i město alkoholu, to je jasný, nejznámější ulice - Temple Bar - je proslulá spoustou putyk, sídlí tam třeba Jameson nebo taky Guiness, kterýho prodávaj vážně na každým rohu.. Viz. níže.

Ve srovnání s Anglií je v Irsku každopádně dráž - jídlo, pití, Tesco a vůbec. No i životní úroveň - minimální mzda taky - je vejš. Takže člověk chápe, proč je tam Slovanů (Češi, Slováci, Poláci) tolik - i já jsem jich za ty dva dny potkal moc.

Co jsem teda zajímavýho viděl? Bylo toho docela dost, nejvíc mi utkvělo jejich Muzeum moderního umění, ta část plná putyk (vidlák se nezapře), přístav - ten se mi hodně líbil a spousta takovejch malejch pěknej uliček v centru.

Co mě docela překvapilo bylo to, jak často tam používají na cedulích a vůbec na veřejných místech tu původní Irštinu (Gaelštinu?) - prostě ten jejich původní jazyk. I když jí zná už jen těžká minorita, tak se to pořád docela často vyskytuje. Viz. níže.

No, minimálně na jedný ceduli se žádná ga(e)lština vyskytovat nemusela, tam je všechno jasný...

Každopádně vejlet vydařenej, nakoupil jsem nějaký dárky a suvenýry, poslední večer ještě klasickej Irish Pub a druhej den ráno odlet do Čech. Celkově na mě Dublin - i Irové - navzdory počasí působil příjemně. A ten jejich venkov by stál každopádně taky za to ...

Zasejc nýdnoL

Noojo, tak jsem zase V Protisměru. Spousta zážitků, játra zralý na generálku (lehká nadsázka), paměťová karta ve foťáku plná (bez nadsázky). No odjezd z ČR provázely klasický odjezdový smíšený pocity a ještě druhej den jsem jel v evropským čase, takže jsem se v práci zjevil k údivu všech o hodinu dřív.

Víkend v Čechách byl skvělej - plnej jídla a pohody doma, pití a pohody v hospodě.. A utekl jako prd, což se dalo čekat.

No každopádně naše výrobky tady propaguju, jak se dá - Studentská pečeť, Ledový kaštany i třeba Becherovka tady šly na dračku. Jen u lineckýho mi až pozdě docvaklo, že ono to vlastně až tak úplně český asi nebude...

Irsko - prvni dojmy

Prvni dojmy z Dublinu:

• po priletu pocasi hruza des, vcera lepsi, dnes uz sviti slunicko krasne - porad je tady desne vetrno;
• moc pekna priroda (povesti nelzou) - to je videt i po ceste z Bray (predmesti Dublinu, 40 minut busem do centra), kde ted prebyvam, do stredu mesta;
• i tady spoousta Polaku, ale i Slovaku a Cechu;
• je tu takovej klid pred bouri - vsechno se rychtuje na St. Patrick's Day;
• tak pulce Iru, ktery jsem videl, chybi aspon jeden zub - zubari se bud flakaji, nebo je jich tu malo a potom by to tady bylo povolani snu.

Dovolená!

Bloguju z práce - no jo, to je tak, když je indickej šéfík na "mateřský" - cháska pak vlčí :)

No ale stejně - "tady to balím, razím na mejdáč" - teda do Dublinu a pak do Pardubic. Domácí strava a pohoda, pokřík, český pivko ...

No budu asi jedinej turista, kterej ve čtvrtek odletí z Irska - od pátka do pondělí tam budou probíhat velký oslavy St. Patrick's Day - což ale vidlákovi při plánování dovolený nějak nedocvaklo.

No ale vůbec nevadí, ono se to dá dost dobře oslavit i v Hrbatý koze v Pardubicích - i s pokerem a zelenou, která tyhle oslavy má provázet - a to na sobě i před sebou :). A možná i s Bejby a samotným Patrickem...

Česká ulička

Minulou sobotu jsem se díky kamarádovi, kterej mi nabídnul vstup zadara (dělal tam projekci), vypravil do Camden Townu na akci, kterou pojmenovali jako 100% PURE! EAST SIDE COLABO. Takovejch tam je spousta každej den, tahle byla zajímavá tím, že byla pořádaná Čechy a Slováky a jenom oni tam taky vystupovali. Z line-upu na plakátu mě nejvíc zaujala MC Lara, na kterou zvali heslem The Best Czech Female MC live in Concert, jinak mi ty jména vůbec nic neříkaly (což ale neznamená, že nejsou známý...).

Zpočátku tam hráli hip-hop, kterej mi nic moc neříká, nejlepší česká MC tam všechny každopádně zaujala - když už nic jinýho, tak svým vzhledem určitě.

Pak došlo i na nějaký Slováky s dnb, no pro mě to byl příjemnej večer v hezkým klubu (plným hezkejch Slovenek) v krásným prostředí u camdenskýho kanálu.

Takovýhle CS párty se tady (rozuměj někde v Londýně) pořádaj skoro každej tejden. Pořadatelé využívaj toho, že československá komunita tady je hodně silná - a bude čím dál silnější. Propagace většinou probíhá přes server Pohyby, kterej je pro naše "krajany" asi takovej hlavní komunikační kanál.

Byl jsem zatím jen na týhle akci (a nějak vymetat to určitě nebudu, českejch mejdáčů si člověk užije dost doma), tak to nemůžu extra hodnotit, ale podle těch pozvánek mám pocit, že jsou to buď osmdesátky (hrajou na sentimentální notu - Michal David a tak) nebo přivezou ne až tak známý (což neznamená, že jsou špatný) a tím pádem levný současný kapely či DJ z Čech, dají je tady na plakát a místní krajani na to zajdou - chtěj si pokecat mateřštinou, potkat nový lidi, poslechnout si, co jede (nebo co si aspoň myslí, že jede) doma. Každopádně pořadatelsky moc dobrej tah, tady na tý akci bylo narváno.


Úplně o něčem jiným bude akce, která se tady chystá na poslední březnovej víkend. Přijedou sem Sklepáci! Sranda, že je poprvý naživo uvidím v cizině. Zájem o ně je velikánskej, dokonce přidávají odpolední představení navíc. Moje minulá takováhle zkušenost - Divadlo Vizita (Dušek, Zbrožek) ve Vídni byl snad můj nejlepší zážitek z divadla vůbec (teda pravda je, že tolik jich nemám .. vidlák..), tak se už těším i na tohle.

No a když už na tu českou notu.. I dál sem budu házet články z novin, kde se píše o něčem "od nás". Někdy to bude trochu bulvární asi, no ale stejně mi to přijde sranda vidět, kdy je (ne) zajímáme. Zatím to vypadá tak, že se o nás píše buď v souvislosti se sportovcem, kterej zazářil (případně zklamal) na hřišti, nebo s modelkou, která zazářila (případně zklamala) s nějakou celebritou na večírku. No i když třeba i o Chytilce (teda filmu od Chytilky) nebo o Once psali ...

3 blogy o životě v Londýně - moje oblíbený

Na těhle výletech za hranice (a navíc do velkýho města) je dobrý třeba taky to, že člověk vlastně u kterýkoliv činnosti, kterou dělá, narazí na kotel lidí, který jí dělají mnohem líp. Aspoň pak nehrozí, že by se bral nějak extra vážně... No a stejný to je i v oblasti takovejchle podobnejch deníků, zápisníků, plkovníků - no prostě blogů o životě v Londýně. Já si oblíbil tři, který pravidelně čtu a myslím, že stojí za szhlídnutí:

• Martin Dobrovský - psáno hoodně otevřeně, totálně bez cenzury, někdy (pro mě) lehce exhibi, ale celkově hodně čtivý a zábavný; autor - programátor-pařmen - má často výborný postřehy; rád bych ho potkal třeba někdy v hospodě;
  
• Horymírův Bonzblog - takový příjemný odpočinkový čtení, Horymír - vlastním jménem Jarda Uher (bude to třeba oficiální tlumočník český výpravy na EURU 2008, jak jsem se na blogu dočetl) popisuje svůj život s Eulálií v UK; rád bych ho potkal třeba jako kolegu v práci :); odkaz někdy nefunguje, nevím proč - případně stačí zadat v Googlu Horymírův Bonzblog a kliknout na první výsledek;
  
• Ryba na hranolkách - tak tohle sepisuje můj kamarád grafik a designér Lukáš, když se k tomu zrovna dokope; chvílema lehce intelektuálskej slovník, ale celkově pěkně psaný, hezký fotky, zajímavý story; poněvadž zážitků má myslím dost, tak příspěvky snad budou přibejvat rychlejc; v hospodě potkávám pravidelně :)
  

Hity oblíbené Brity (a mnou taky) IV - BSP, Pendulum a Piotr za volantem

Sobota a jsem v práci - nezbláznil jsem se, jen v pondělí odjíždím, tak dodělávám resty. No a s písní na rtu - nebo aspoň ve sluchátkách - to jde líp, takže...

British Sea Power - Waving Flags
1. v UK Indie Chart - Leden 2008


Pendulum - Granite
29. v UK Singles Chart - prosinec 2007


Piotr Korzenowski - Co to kurwa je
69. místo v Krakowské Rally 2008

No ale stejně - největší současnej hit Britů - nebo aspoň britskejch médií - je princ Harry po svým návratu z Afgánistánu...

No a pro mě - stejně jako pro každýho správnýho novopečenýho majitele - je teďka hit foťák. Tohle je úplně první snímek, kterej jsem s ním udělal. Modelem byla moje šéfka Paula - teda ještě předtím, než začala prskat, ať jí nefotím.

Střihorukej vidlák

Dnes ráno jsem absolvoval svůj (snad) poslední důležitej kontakt s úřadama - byl jsem na pracáku na interview kvůli National Insurance Number - něco jako naše rodný číslo, pak to slouží jako indentifikace v celým jejich sociálním systému. O tom, že je tady přistěhovalců víc než dost, svědčí i to, že na to interview jsem čekal asi šest tejdnů. Kupodivu nejvíc tam dnes bylo Němců (volali Wolfganga, Hanse, Jorga), no možná náhoda. Samozřejmě taky Poláci tam byli, bez těch to tady nejde. No úřednice sympatická, celkem to i odsejpalo.

Taky jsem dneska na Amazonu pořídil foťáček, zejtra by měl dorazit, tak se těším. Díky tomu, že kurs koruny pořád posiluje, což teda pro mě není celkově moc pozitivní (přivezu si prd), je tady elektronika trochu levnější.

Na bytě máme veselo. Pascal (Francouz) s Laurou (Finkou-teda teď má barvu spíš jako spálená Keňanka) se vrátili z Malty a pořádaj vykládaj zážitky. Holky korejský se předevčírem zničehonic děsně sťaly, když jsem si šel ráno přes obejvák na zahradu pro kolo - konečně spravený a funkční! - tak tam obě ležely na gauči totálně tuhý, já si říkal, co je, jestli nepotřebujou pomoct, a večer z nich vylezlo tohle. Začínaj se vybarvovat a to je dobře.

José, kterej pořád smrdí korunou, za mnou nějak v pondělí přišel, že by potřeboval ostříhat a jestli to umím. Já sedmilhář to samosebou neodmítnul - má přece tak rád Tima Burtona a tím pádem i střihoruký lidi - a pustili jsme se do toho. Je vidět, že je nenáročnej, páč mým výkonem (nejen strojek, ale i nůžky) byl kupodivu nadšenej. No je to lehce nedělejte z punka tupce styl, ale na ulici snad vyjít může.

Od tý doby na mě pořád tak nějak několikasmyslně (dvousmyslně je málo..) mrká a říká, že v pátek večer by dal pizza night. Tak nevím, jestli nemám čekat nějakou pomstu...

A já pádím domů konečně.. GMT 18:55 - no fuj! No zejtra pátek, víkend, pak dovolenka - takže juch!

Korejky v bikinách - foto, AIESEC

Celej můj pobyt tady je vlastně stáž přes studentskou organizaci AIESEC. Wikipedia: "AIESEC je mezinárodní studenty plně řízená nepolitická nezisková organizace, která sdružuje studenty a čerstvé absolventy více než 800 vysokých škol v 95 státech světa."

Ten jejich program se mi líbil - po výběrovým řízení (jazykový testy, assesment centrum - to je takový dlouhý výběrový řízení.. oni takovejch anglickejch termínu používaj moc) následuje přípravnej kurz - teda spíš přípravná kalba - a pak dostane člověk přístup do databáze firem z celýho světa, který takovýhle "stážisty" hledaj. Pak už je všechno na něm.. Posílá mejly, životopisy, vybírá si, domlouvá se.

AIESECu někdo říká AIESEKTA. Studenti, kteří se stanou členy místní pobočky, pro ně (zadarmo) pracujou - a práce mají dost, stráví v kanceláři dost hodin tejdně - a taky jezdí docela často na víkendový školení (vypadnul mi anglickej termín, kterej pro ně maj.. jo už to mám - konference), kde se školej v manažerskejch dovednostech atp. - asi určitě zajímavý věci. I proto to možná někomu přijde trochu jako uzavřená komunita. Mně osobně jsou tak nějak ukradení, spousta z nich mi přišlo hoodně (možná až moc) ambiciózních, spousta jiných v pohodě. Vím, že pro mě by to nebylo - těžko říct, jestli je to dobře, nebo špatně - no na moje gusto se tam moc často hrajou manažerský teambuildový hry, dávaj americkým stylem palce nahoru a používaj anglický termíny (jako třeba teambuilding). Každopádně třeba holky z pardubický pobočky se chovaly úplně super, vždycky vstřícný, se vším pomohly (a pijou rum :)

Jedna z věcí, která k tomu pobytu samotnýmu patří, je to, že po příjezdu do cizí země tomu danýmu stážistovi zezačátku pomůže někdo z místní pobočky. Pomůže - to znamená, že je taková pomocná ruka při zařizování základních věcí - shánění bydlení, lítačky, pojištění, při založení bankovního účtu a tak podobně. Mě měl mít na starosti samotnej šéf tý místní pobočky (v Londýně je jich víc samosebou) - teda oni tomu říkají LCP (Local Comitee President) - Ind jménem Kunal. Tendle vocas - jinak se to říct nedá - se na mě slušně vybodnul. Věděl, že nemám sehnaný bydlení ani nic jinýho a že to asi nebude úplně jednoduchý to při práci (jako vidlák v novým městě) šéfovat, no chlapec byl very busy se zkouškama, jak mi napsal. No vemeno prostě.

Já se o sebe postarat umím, ale jednou to byla jeho povinnost, tak si to měl nějak zařídit. No jiná věc je, že jsem ho pak nijak neprudil a prostě jsem se staral sám. Mám se super, jsem moc rád, že jsem dostal díky AIESECu možnost takhle vyjet a jsem tady spokojenej, ale tohle mě trochu naštvalo - pan prezident to totál vypustil. Ozval se mi pak asi po dvou tejdnech (a to jsem původně měl bydlet u něj ty první dny), když už bylo všechno zařízený; no teď už zas nemám moc velkou chuť se s ním sejít já. Všude se asi najdou blbci a to i v týhle organizaci, která asi určitě funguje dobře, ale určitý lidi tam jdou možná jenom kvůli party a pro položku do životopisu. No ještě, že jsem klikař a potkal jsem hned zezačátku doktorku, dobrý lidi v práci atd. :) No ale tohle je asi moje jediná negativní zkušenost s AIESECem, jinak všechno klape, jak má.

No nic. Jsem nějakej moc seriózní dneska, ale tohle mi prostě leželo v hlavě. Proč todle celý píšu. Včera proběhnul můj první kontakt s dalšíma trainees (jak říkaj stážistům) - na to jsem se taky těšil, poznat nový lidi zase. Byl jsem si s nima zahrát fotbal a super - fotbal i lidi, samí sympaťáci. Tréning s kamarády z modré čtvrti na pardubický Benešovce a korejským áčkem i béčkem tady i snížená konzumace piva asi udělaly svoje, docela jsem i stíhal :) I něco dalšího (nějakej ten oviP) je domluvenýho, takže jsem rád a těším se.


Jedna z docela dobrejch funkcí u těhle blogovacích stránek je to, že si člověk může prohlídnout statistiky všeho možnýho - třeba i toho, na co kdo kliká - na jaký příspěvky a tak. Proto jsem si udělal (čistě pro svojí zábavu) takovej pokus a dal titulek tohodle příspěvku takovej, jakej je. Uvidíme .. :)

Leap day

Nedělní odpoledne - je pyžamový... Angličani dneska slaví Mother's Day, no venku je hnusně (teda Emma to není), hlava lehounce poškozena včerejší akcí, nikam se nechce. Spolubydlící Donatelo spí (nečekaně), Korejky něco kuchtěj, Frantík s Finkou jsou na vejletu na Maltě.

Z našeho indickýho šéfíka je teda táta - přesně dle jeho plánu se mu narodil ve čtvrtek syn, ani nevíme jméno, napsal nám jen, že to je baby boy. Když jsem se ho úplně horlivě ptal, jestli bude kalba, tak koukal trochu nechápavě - no asi se to tam tolik nenosí.

Nevyšlo to teda s tím pátkem 29. února. Tomuhle dni tady říkaj Leap Day (něco jako přestupnej den). Jak jsem se od kolegyň dozvěděl, tak se k tomu váže jedna docela zajímavá tradice - je irská už někdy z 5. století. Jenom v tenhle den mohly ženy žádat muže "o ruku". Když chlap odmítnul, musel zaplatit pokutu (jakou konkrétně, to se asi lišilo - mně říkali o puse, jedný libře, nebo třeba novejch šatech.. císařovejch). Původně se to vztahovalo k celýmu přestupnýmu roku, ale chlapi samozřejmě prskali (moc pokut asi), tak se to zúžilo jen na poslední únorovej den.

Tady na BBC Radio 2 běžel celý odpoledne pořad, kde kvůli týhle záležitosti volaliy ženský svejm partnerům. Ženský v práci z toho úplně jihly, když chlap řekl Ano (teda Yes), no byly tam i opačný případy - trapas trochu. Samozřejmě proběhlo i hodně vtípků na tohle téma - nejvíc si jich užil hrdina výletu na rugby účetní Tony, kterýho všichni trvale upozorňovali, že radši ani nemá vycházet ven. Vyšel z toho bez pokuty kupodivu - ty Angličanky asi nemaj vkus.