Začal jsem tady chodit do školy na anglinu. Pořád mi přijde, že mám ve spoustě věcí celkem guláš, tak i proto jsem o tom uvažoval. Odrazovaly mě ceny.
Donedávna tady byly kurzy ESOL - English for Speakers of Other Languages - pro přistěhovalce z EU či odjinud bez práce (nebo pod určitou hranicí příjmu) zadara - teda teď už prej asi za 15 liber na semestr, ale budu tomu říkat zadara. Já se buď nemohl dostat k informacím o těch správnejch, nebo už byly uzavřený, takže jsem pátral po nějakejch placenejch za rozumný ceny. Je u nich ta výhoda, že - narozdíl od těch zdarma - je tady jistota, že to bude pokročilý - teda přiměřeně, tak akorát pro každýho, žádnej velkej mix. Navíc jsem slyšel, že v těch, který jsou gratis, se - díky tomu, že tam chodí hodně přistěhovalců "zdaleka" či lidí bez práce - řeší často víc pracovní povolení či bydlení, ten učitel je pro studenty takovej poradce ve všech možnejch otázkách. No asi jak kde, ale jak jsem slyšel, tak prodávám. Teda píšu.
Našel jsem teda jeden za docela přijatelnou cenu, ale pořád si nebyl jistej, jestli se mi to chce dát. Probíral jsem to teda s lidma v práci a můj ambiciózní indickej šéfík, kterej má tyhle věci v malíku, mi nabídnul úplně ideální variantu. Všichni zaměstnanci naší firmy mají možnost čerpat asi 700 (v tomto případě ne až tak slabejch) britskejch liber ročně na tréningy a kurzy (training budget tomu říkají) - na můj půlrok teda připadá asi polovina. Klasický kurzy jsou tady hodně drahý - den za sto liber není výjimka, takže tříměsíční kurz angličtiny je pro mě úplně ideální řešení.
Jsem teda zpět ve školních škamnech, píšu domácáky, ořezávám tužky a tak. Chodím do Waterloo School of English, z práce to mám pět minut, je to jeden blok od Oxford Street. Jezdím kolem na kole, tak jsem tam jednou zašel, zeptal se a všechno se mi zamlouvalo. Učitelka je tak 38 letá Francouzka - pořád zapomínám jméno... No za první hodinu jsem nepostřehnul ani špetku toho jejich pěknýho akcentu, učí takhle English v Londýně už asi deset let. Je taková dobře švihlá, takže ty hodiny mě baví! Má zajímavýho borce - šéfa fanklubu Arsenalu v Anglii (to je hobby) a majitele agentury, zastpující DJe (to je práce). Učí právě i na těch kurzech zdarma, říkala nám, že učitele tam platí britská vlada kvůli podpoře přistěhovalců - a prej hodně dobře! Ale určitě je ráda, že si chvíli odpočině od starostí se zdravotním pojištěním či otvíráním bankovního účtu.
Ve skupině je nás šest. Vdaná mladá Brazilka; Španěl, kterej znal Pardubice (ha!); nevdaná mladá Venezuelanka; Češka z Kolína a Polka z Poznaně. No docela dobrá skvadra. Máme to dvakrát týdně po třech hodinách, 18.00-21.00.
A když už píšu o někom, kdo zná Pardubice. Chodím tady do jednoho sport centra na squash. Probíhá to tam tak, že člověk zaplatí 2.5 (čím dál slabších, hergot) britskejch liber a střídá se na kurtech se všema možnýma "kolegama", který přišli taky. Je to fajn, člověk si hodně zahraje a pozná spoustu různejch stylů, ale o to teď nejde. Takhle jednou jsem šel na kurt s jedním anglickým fousáčem a jen při potřepání rukou a vyslovení "Martin" okamžitě poznal, že jsem Čech a dokonce byl v Pardubicích, znal dostihy a tak. Nevlastní mamina je prý Češka - možná bývalá aupairka u nich v rodině :) Ne, kecám, ale prej je to tady docela známej příběh - rodina si najme mladou holku z východní Evropy na hlídání dětí a skončí to aférkou. Každopádně - máma-nemáma, aupairka-neaupairka, aférka-neaférka: hájil jsem čest nás kluků z východu s přízvukem úspěšně, dostal nářez :)
No nic, jdu psát domácák - "zejtra tasí"!
Donedávna tady byly kurzy ESOL - English for Speakers of Other Languages - pro přistěhovalce z EU či odjinud bez práce (nebo pod určitou hranicí příjmu) zadara - teda teď už prej asi za 15 liber na semestr, ale budu tomu říkat zadara. Já se buď nemohl dostat k informacím o těch správnejch, nebo už byly uzavřený, takže jsem pátral po nějakejch placenejch za rozumný ceny. Je u nich ta výhoda, že - narozdíl od těch zdarma - je tady jistota, že to bude pokročilý - teda přiměřeně, tak akorát pro každýho, žádnej velkej mix. Navíc jsem slyšel, že v těch, který jsou gratis, se - díky tomu, že tam chodí hodně přistěhovalců "zdaleka" či lidí bez práce - řeší často víc pracovní povolení či bydlení, ten učitel je pro studenty takovej poradce ve všech možnejch otázkách. No asi jak kde, ale jak jsem slyšel, tak prodávám. Teda píšu.
Našel jsem teda jeden za docela přijatelnou cenu, ale pořád si nebyl jistej, jestli se mi to chce dát. Probíral jsem to teda s lidma v práci a můj ambiciózní indickej šéfík, kterej má tyhle věci v malíku, mi nabídnul úplně ideální variantu. Všichni zaměstnanci naší firmy mají možnost čerpat asi 700 (v tomto případě ne až tak slabejch) britskejch liber ročně na tréningy a kurzy (training budget tomu říkají) - na můj půlrok teda připadá asi polovina. Klasický kurzy jsou tady hodně drahý - den za sto liber není výjimka, takže tříměsíční kurz angličtiny je pro mě úplně ideální řešení.
Jsem teda zpět ve školních škamnech, píšu domácáky, ořezávám tužky a tak. Chodím do Waterloo School of English, z práce to mám pět minut, je to jeden blok od Oxford Street. Jezdím kolem na kole, tak jsem tam jednou zašel, zeptal se a všechno se mi zamlouvalo. Učitelka je tak 38 letá Francouzka - pořád zapomínám jméno... No za první hodinu jsem nepostřehnul ani špetku toho jejich pěknýho akcentu, učí takhle English v Londýně už asi deset let. Je taková dobře švihlá, takže ty hodiny mě baví! Má zajímavýho borce - šéfa fanklubu Arsenalu v Anglii (to je hobby) a majitele agentury, zastpující DJe (to je práce). Učí právě i na těch kurzech zdarma, říkala nám, že učitele tam platí britská vlada kvůli podpoře přistěhovalců - a prej hodně dobře! Ale určitě je ráda, že si chvíli odpočině od starostí se zdravotním pojištěním či otvíráním bankovního účtu.Ve skupině je nás šest. Vdaná mladá Brazilka; Španěl, kterej znal Pardubice (ha!); nevdaná mladá Venezuelanka; Češka z Kolína a Polka z Poznaně. No docela dobrá skvadra. Máme to dvakrát týdně po třech hodinách, 18.00-21.00.
A když už píšu o někom, kdo zná Pardubice. Chodím tady do jednoho sport centra na squash. Probíhá to tam tak, že člověk zaplatí 2.5 (čím dál slabších, hergot) britskejch liber a střídá se na kurtech se všema možnýma "kolegama", který přišli taky. Je to fajn, člověk si hodně zahraje a pozná spoustu různejch stylů, ale o to teď nejde. Takhle jednou jsem šel na kurt s jedním anglickým fousáčem a jen při potřepání rukou a vyslovení "Martin" okamžitě poznal, že jsem Čech a dokonce byl v Pardubicích, znal dostihy a tak. Nevlastní mamina je prý Češka - možná bývalá aupairka u nich v rodině :) Ne, kecám, ale prej je to tady docela známej příběh - rodina si najme mladou holku z východní Evropy na hlídání dětí a skončí to aférkou. Každopádně - máma-nemáma, aupairka-neaupairka, aférka-neaférka: hájil jsem čest nás kluků z východu s přízvukem úspěšně, dostal nářez :)
No nic, jdu psát domácák - "zejtra tasí"!
Žádné komentáře:
Okomentovat